S růstem ekonomické aktivity přitom obecně stoupá poptávka po palivech a pohonných hmotách. A nejinak tomu bylo i v uplynulých šesti letech. S příchodem koronavirové krize ale Čepro čelilo zásadní výzvě, ostatně jako celá ekonomika.

Příznivá makroekonomická situace let 2014 až 2019 se viditelně odráží v hospodářských výsledcích společnosti.Hned od prvního pokrizového roku 2014 totiž prakticky soustavně narůstalajejí ziskovost, vyjádřená ziskem před zdaněním, resp. ziskem EBIT. V loňském roce tato příznivá etapa vrcholila, když společnost poprvé v historii vykázala zisk EBIT přesahující 1,5 miliardy korun. Ještě v roce 2014 přitom zisk před zdaněním činil jen mírně přes 0,8 miliardy.

Rok 2016 představuje v celém období let 2014 až 2019 jedinou výjimkou, kdy Čepru zisk před zdaněním, resp. zisk EBIT, nestoupal. Meziroční pokles zisku byl v roce 2016 však dán zejména souhrou výjimečných příznivých vlivů v roce 2015, jež byly ovšem pouze přechodného rázu. Jednalo se například o srpnovou havárii rafinérie v Litvínově, kterou doprovodily krátkodobé neočekávané výpadky rafinérií také v sousedních zemích. Výsledkem bylo přechodné omezení dodávek a zejména to, že Čepru pro jeho možnost zajistit stabilní dodávky přibyli noví zákazníci. 

Čepro se tak mohlo spolehnout na dodávky svých partnerů a nerušeně pokračovat v naplňování obchodní strategie. Jako prioritu si nyní stanovuje alternativní energie. Loni sestavilo příslušnou strategii a podniklo první hmatatelné kroky v oblasti alternativních paliv.