Sněmovní přijetí daňového balíčku je pro českou ekonomiku příznivou zprávou. Nejen proto, že v hospodářsky náročném čase dojde k proticyklickému, tedy ekonomicky žádoucímu snížení daňové zátěže obyvatelstva, ale i proto, že z důvodu navýšení daňové slevy na poplatníka se příznivý efekt balíčku výrazněji dotkne také skupin zaměstnanců s nižšími příjmy. Do značné míry tak odpadá zásadní argument proti změně základu zdanění práce ze superhrubé na hrubou mzdu. Tímto argumentem bylo právě to, že tuto změnu – neboli „zrušení superhrubé mzdy“ – tolik nepocítí zaměstnanci s nízkými příjmy, kteří logicky platí nižší daň než zaměstnanci s vyššími příjmy.

Další argument proti daňovému balíčku spočívá v tom, že zejména výhledově zásadně ohrožuje udržitelnost veřejných financí. Sama vláda ale deklaruje, že „zrušení superhrubé mzdy“ bude v platnosti pouze dva roky, ačkoli toto časové ohraničení není do schválené legislativy nijak explicitně vtěleno. Je ale zřejmé, že další vláda, pravděpodobně ta, která vzejde sněmovních voleb příštího roku, bude muset činit další zásadní změny v nastavení daňového systému ČR a bude muset pravděpodobně přistoupit ke zvýšení daní. To zvyšuje nejistotu mezi zaměstnavateli či podnikateli a obecně v ekonomice, která může ochromovat ekonomickou aktivitu. Balíček navíc znamená enormní výpadek veřejných rozpočtů. Pouze „zrušení superhrubé mzdy“ připraví veřejné rozpočty ročně o 88 miliard korun, vyplývá z výpočtu Národní rozpočtové rady. Za dva roky se tedy jedná o zhruba 180 miliard. Jen menší část tohoto manka bude kompenzována navýšeným inkasem daně z přidané hodnoty a daně spotřební.

Už jen ve světle „zrušení superhrubé mzdy“ je tedy zřejmé, že bude obtížné, ne-li nemožné dodržet plán schodku státního rozpočtu na příští rok. Tento deficit má bez dopadu „zrušení superhrubé mzdy“ představovat 320 miliard korun. Přitom jenom dopad tohoto „zrušení“ na státní rozpočet dosahuje podle Národní rozpočtové rady bezmála šedesát miliard korun.

Realisticky je třeba počítat se schodkem v roce 2021 až kolem 410 miliard korun, neboť – jak plyne z vyčíslení ministryně financí Aleny Schillerové během sněmovního jednání v noci na dnešek – dopad schváleného balíčku do státního rozpočtu bude 87 miliard ročně. Celková zátěž balíčku na veřejné rozpočty pak má činit 130 miliard.