Eurozóna je na tom ekonomicky nejhůře od krize před sedmi lety, dolů ji teď stahují, celkem nečekaně, hlavně Francie a Itálie.
V posledním loňském čtvrtletí ekonomika eurozóny sotva rostla. Přidala pouze 0,1 procenta, což představuje její nejslabší mezičtvrtletní vzestup od prvního čtvrtletí roku 2013. V roce 2013 ještě ovšem doznívala evropská dluhové krize, důsledek světové finanční krize z doby před deseti a více lety.
Loni v období od října do prosince nečekaně zklamaly dvě z největších ekonomik eurozóny, Francie a Itálie. Slabý hospodářský růst může dále destabilizovat již tak vratkou vnitropolitickou situaci v obou zemích. Ve Francii, která v posledních třech měsících loňského roku vykázala hospodářský pokles čítající 0,1 procenta, čelí prezident Emmanuel Macron protestním bouřím – řadovým Francouzům je trnem v oku jeho důchodová reforma. Na vnitropolitickou situaci v Itálii zase doléhají rozmíšky v rámci koaliční vlády. Itálie se zcela nečekaně propadla v čtvrtém loňském čtvrtletí o 0,3 procenta.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: PV