Rozhodnutí Tribunálu je vítězství pro Apple, ale také Irsko. Prohrou pak pro Brusel, resp. Evropskou komisi. Proti rozsudku se sice může odvolat u Soudní dvůr EU, nejvyšší soudní instanci EU, a pravděpodobně tak učiní, ale výsledek případného dalšího soudního řízení je značně nejistý. Dnešní verdikt oslabuje pozici Evropské komise v dalších podobných sporech. Komise podle verdiktu Tribunálu nebyla s to doložit, že irská vláda společnost Apple zvýhodňovala. Tudíž se podle verdiktu nejedená o nepovolenou státní pomoc.

Apple v Irsku působí od roku 1980, kdy Steve Jobs učinil se „zeleného ostrova“ svoji první evropskou základnu. Následovaly jej i další americké firmy. Zhruba sedm stovek jich tak dnes na ostrově zaměstnává kolem 150 tisíc lidí, přibližně sedm procent tamní zaměstnané pracovní síly. Zaměstnanost je jedna věc, investice ta další. V uplynulých dvou desetiletích americké firmy – tedy nejen Apple – v Irsku realizovaly přímé investice v objemu přes 300 miliard dolarů. Irsko tak získalo více přímého amerického kapitálu než Brazílie, Rusko, Čína a Indie dohromady. Apple šel příkladem.

Pohled na tyto údaje naznačuje, proč byla irská vláda v uplynulém takřka čtvrtstoletí ochotna Applu na daních prominout – jak argumentuje Brusel – zmíněných 13 miliard eur. V investicích, zaměstnanosti a v celkové reputaci Irska mezi americkými korporacemi se jí to mnohonásobně vracelo. Aktivita zahraničních technologických korporací – byť často jen jednorázová – navíc stojí třeba za ohromujícím výkonem irské ekonomiky v roce 2015, kdy vykázala růst převyšující 26 procent a obsadila tak první příčku na světě.

Vrátíme-li se k „případu Apple“, Irsko tedy získává pracovní místa a investice, americká firma zase platí takřka nulové daně ze svých evropských aktivit. Právě takovéto „dealy“ zásadně přispívají k tomu, že je Apple za letošní druhé čtvrtletí opět nejhodnotnější firmou na světě. A teď se nenechme mýlit. Za vzestupem tržního ocenění společnosti Apple, jistě stojí vlastní kvalita jejích produktů v čele s iPhony, stejně jako její umný marketing. Za oblíbeností Irska v očích amerických korporací zase třeba flexibilita tamní pracovní síly (Irsko v tomto ukazateli obsazuje první místo na světě) a její znalost angličtiny. Zjevně vysoká provázanost a vzájemná náklonnost irské vlády a lobbistů amerických korporací pak efekt těchto atributů dále a významně umocňuje.