Hlavním příjemcem pomoci by měla být Itálie, které připadne 82 miliard eur grantů a 127 miliardy eur půjček, tedy celkem takřka 28 procent celkového objemu fondu.

Bruselský summit, který započal v pátek, je jedním z nejdelších v historii EU. Svojí délkou jej o kousek překonává jedině summit ve francouzském městě Nice, který proběhl koncem roku 2000 a němž lídři tehdejší EU dohodli reformu unijních institucí a vytvořili tak podmínky pro východní rozšíření Unie.

Dohody na bruselském summitu nakonec bylo dosaženo za cenu ústupků. Největší ústupek spočívá v tom, že se o 110 miliardy eur snižuje objem peněz fondů, které budou rozděleny ve formě nevratné, tedy ve formě grantů. Paříž s Berlínem v tomto ohledu ustoupily státům Nizozemsku, Dánsku, Švédsku, Finsku a Rakousku, které považovaly granty v objemu 500 miliard za příliš velkorysý návrh. Ke konci summitu v rámci dosažení dohody také došlo ke zmírnění podmínění čerpání peněz fondu dodržováním demokratických principů tak, aby schválení fondu obnovy nestálo v cestě případné polské, ale zejména maďarské veto.

Dalšího ústupku se dočkaly Dánsko, Nizozemsko, Německo, Rakousko a Švédsko, které mohou počítat s takzvaným „rabatem“ v objemu přes 50 miliard eur. Tento „rabat“ znamená ponížení jejich příspěvku do řádného rozpočtu EU, tedy do sedmiletého finančního rámce na léta 2021 až 2027, který byl v Bruselu dojednáván taktéž.

Vzhledem k tomu, že skoro třetina fondu obnovy je navázána na boj s dopady klimatické změny, vzniká dneškem největší finanční balík historie soustředěný na otázky řešení environmentální problematiky. Zmíněná takřka třetina prostředků z fondu obnovy, jež půjde na zelená opatření, se totiž spojí se stejně zaměřenými výdaji z řádného sedmiletého finančního rámci, což právě dává v rámci takzvaného Nového zeleného údělu dává vzniknout dějinně největšímu balíku na podporu environmentálních opatření.