Nutno ale říci, že výši průměrné mzdy výrazně snižuje právě nízká úroveň míry nezaměstnanosti. Ta totiž vede k tomu, že jsou hojněji než při vyšší míře nezaměstnanosti zaměstnáváni nízkopříjmoví pracovníci, kteří tak průměrnou úroveň mzdy tlačí dolů. Lze předpokládat, že při o něco vyšší míře nezaměstnanosti by česká ekonomika vykazovala také o něco vyšší průměrnou mzdu. Růst reálné mzdy v ČR ve čtvrtém kvartále zaostal za vzestupem reálné mzdy na Slovensku. Tam průměrná mzda ve čtvrtém kvartále vzrostla meziročně reálně o 3,7 procenta na 990 eur, tedy v přepočtu 26 749 korun. Za celý rok si Slováci mzdově polepšili reálně o 3,8 procenta, takže reálný loňský růst české průměrné mzdy překonali o tři desetiny procentního bodu. Rychleji než v ČR rostly v roce 2016 mzdy také v další srovnatelné sousední ekonomice, a sice v Polsku. Poláci si v roce 2016 polepšili na mzdách nominálně o 3,8 procenta. Tamní ekonomika se však loni pohybovala v pásmu deflace spotřebitelských cen, takže reálná mzda Poláků byla ještě vyšší, rostla v roce 2016 v průměru o 4,5 procenta. V posledním loňském kvartále rostla mzda nominálně o 3,7 procenta, vzhledem k deflaci tedy opět rychleji než v ČR, a dosáhla 4219 polských zlotých, tedy 26 369 korun. Svižný růst mezd bude v celém středoevropském regionu pokračovat i letos. V ČR meziroční míra růstu mezd bude v nominálním vyjádření atakovat zejména v prvním pololetí pětiprocentní hranici jak v podnikatelské, tak nepodnikatelské sféře. Reálně však bude její růst nižší než loni kvůli vzestupu inflace.