Lze tak předpokládat, že sankce namířené proti Rusku, stejně jako následné „protisankce“ ruské strany, by mohly být opuštěny již v průběhu letošního roku. Takový krok by jistě ocenily například tuzemské firmy vyvážející do Ruska. Nelze však přeceňovat jeho makroekonomický dopad. Opuštění sankcí, stejně jako jejich uvedení, nebude mít na českou ekonomiku jakýkoli zásadnější vliv.

Česká republika – podobně jako zbytek Evropské unie – pocítila dopad sankcí, uvedených v roce 2014, teprve v roce 2015. Objem vývozu do Ruska vyjádřený v korunách klesl loni meziročně o více než 36 procent. V korunovém vyjádření byl však i tak stále vyšší než kdykoli před rokem 2011. Jinými slovy, sankce vlastně svým způsobem pouze korigovaly vývoj z let 2011 až 2014, která byla z hlediska našeho vývozu do Ruska historicky nejúspěšnější.

Sankce u nás relativně nejtíživěji dopadají na odvětví strojírenství, energetiky, chemického a petrochemického průmyslu a technologií pro zemědělství a potravinářství. Řada firem se ale i tak dokázala přeorientovat na jiné trhy, takže v souhrnu sankce nezanechaly českém exportu výraznější šrám. Lze předpokládat, že korunový objem tuzemského exportu dosáhl v roce 2015 historicky rekordní hodnoty (data budou známa 8. února 2016).

Nijak citelně se ale sankce neprojevily ani ve vzájemném zahraničním obchodě mezi Ruskem a Evropskou unií jako takovou. Shodou okolností ve stejné době, kdy byly uvedeny, tj. v červenci a září 2014, začaly klesat ceny ropy na světových trzích. Ty se na následném propadu ruské ekonomiky podílely takřka ze tří čtvrtin, zatímco sankce pouze ze čtvrtiny. I tak byl propad ruské ekonomiky mělčí než v letech 2008 a 2009, kdy vrcholila globální finanční krize. Jak je patrné z Obrázku 1, například útlum ruské průmyslové výroby a zpracovatelského průmyslu, jenž nastal v letech 2014 a 2015, nebyl tak hůuboký jako ten z let 2008 a 2009.