Plán ministerstva financí na zásadní změnu v oblasti stravenek je třeba vnímat pozitivně. Zaměstnanci by o nic nepřišli, místo toho by měli širší možnost volby, jak se svými penězi naložit. Zvyšuje se tedy míra spotřebitelské volby, což v konečném důsledku svědčí ekonomice jako celku, neboť každý člověk sám nejlépe ví, co s vlastními penězi dělat. Zda je utratit za jídlo v restauraci, či za něco jiného.

Pokud by návrh vstoupil do praxe, jednalo by se o nepříznivou zprávu pro stravenkové firmy. To však není výrazná újma, neboť podnikání těchto firem nepřináší z celospolečenského hlediska žádný výrazný užitek. Vlastně jenom zaplňují prostor uměle vytvořený příslušnou legislativní úpravou a ekonomika by se bez nich snadno obešla.