Co nám tím pan Hannig sděluje? Že je snad slušnější hlásit se k A. B. Bartošovi, který veřejně říká, že naše země potřebuje do čela nacistu (M. Kotlebu) – Viz?
Nebo snad panu Hannigovi vadí, že M. Zeman je schopen a ochoten jít do střetu se svými názorovými odpůrci? On by se s nimi snad poplácával po zádech? Nejspíš by s nimi do střetu nešel – pak by ale nemohl navazovat na politiku M. Zemana.
Slušní lidé to mají dobré…
Je až komické sledovat, jak ve svých prohlášeních všichni politici apelují na tzv. „slušné lidi“. Každý hodlá hájit právě jejich zájmy a každý se zaklíná, že jedině „slušní lidé“ ho mohou volit. Každý voliče tak trochu citově vydírá: „Jste-li „slušný člověk“, pak mi přece musíte dát svůj hlas“. Tato rétorika zní napříč politickým spektrem:
ND:viz ZDE
Petr Benda: čtěte zde
ODS: „Střední třída, to jsou miliony slušných, chytrých a pracovitých lidí, na kterých stojí naše společnost. Ostatně téměř každý z nás, členů ODS, je také jejím typickým příslušníkem“ (Viz).
T. Okamura: viz PL
ČSSD: viz web ČSSD
TOP 09: viz web TOP 09
M. Kalousek: viz Novinky.cz
ANO: web ANO
D. Dědek (podporuje STAN): „S výběrem nezávislých osobností pomohou starostové, kteří znají kladné osobnosti ve svém okolí, ale zároveň vyzývám veřejnost, aby nám pomohla najít slušné lidi, kteří jsou ochotni našemu záměru pomoci“ (Viz).
Pro „slušné lidi“ tu chce být i KSČM a zároveň se dozvíme, že „slušní lidé“ s komunisty vůbec nemluví (což tedy na slušné vychování příliš nevypadá): VIZ.
Asociálno na sto způsobů…
Většinou je „slušným lidem“ naznačeno, co mají chtít. Například P. Hannig vyjevil, že mu není vzdálený bývalý hit programu Unie svobody, a to deregulace nájemného. Stejně tak se nechal slyšet, že chce zrušit povinnosti platit prvních 14 dnů za zaměstnance nemocenskou. V tom si může podat ruce s ODS, podobně jako v otázce daní. Úsměvné je, když představitel strany, jež klade důraz na bezpečnost země, oznámí, že by ubral na zbrojení.
„Slušný člověk“ má evidentně držet ústa a krok – a ani nemrknout, je-li zbavován dalších sociálních jistot. Jak Národní demokracie (A. B. Bartoš), tak SPD (T. Okamura) přebírají asociální koncepce politiky. Jedině tak je možné, že pravicová platforma D.O.S.T. podporuje právě SPD (Viz).
Takzvaně „neslušní“ jsou evidentně všem ukradení. To jsou ti, z koho pro politické strany nic nekouká, s nimiž jsou jen samé problémy a kteří by měli dokonce nějaké požadavky v rozporu se zájmy nadnárodních korporací a národních oligarchů. Běda jim.
Odvolávám, co jsem odvolal a slibuji…
Na oxymórony tu ale není přeborníkem pouze pan Hannig. První tři místa pomyslného žebříčku politiků, kteří popírají sami sebe, by mohla vypadat následovně:
Bohuslav Sobotka: „V tuto chvíli volím jediné rozumné řešení, které existuje. Vláda podá demisi. Jsem připraven podat k rukám prezidenta republiky demisi, předpokládám, že ještě během tohoto týdne.“ X „Na Hrad nejdu podat demisi, ale pouze informovat hlavu státu o dalším postupu“ (Viz).
Ivan Bartoš: „Blížící se rozpad koalice KDU-ČSL a Starostů a nezávislých je jen důkazem dlouhodobé vrtkavosti a nestability postojů lidovců. Bylo jen otázkou času, kdy opět obrátí či zradí některého ze svých partnerů, jak už jsme to mohli sledovat mnohokrát v minulosti. Jako předseda České pirátské strany tímto nabízím liberálním Starostům možnost ucházet se v primárních volbách o místa na našich pirátských kandidátkách, které jsou v řadě krajů stále otevřené. Ještě dnes odešlu předsedovi Gazdíkovi dopis s oficiální nabídkou. Piráti jsou liberální politickou stranou, pevnou ve svých postojích, hájící hodnoty, jako jsou svoboda, ochrana lidí před šikanou, princip participativního rozpočtu a další, které by mohly být Starostům bližší než vrtkavé postoje KDU-ČSL“ (Viz).
Zřejmě mu fakt, že STAN patří k tomu nejasociálnějšímu v ČR, nikterak nevadí. Dále mu pak nevadí, že tímto spojením by řada programových bodů Pirátů působila jako špatný vtip.
Program jen aby se neřeklo…
Stačí se zaměřit na oblast přímé demokracie. Cože ti Piráti slovně propagují?:
– Závazná referenda na úrovni celého státu, krajů a obcí. Občané v nich rozhodnou o návrzích zákonodárné iniciativy nebo o zásadních návrzích parlamentu (změny ústavy, mezinárodní smlouvy, členství v mezinárodních organizacích, vojenské základny apod.). Stát nebude předem podporovat žádné stanovisko; pro každé referendum občan obdrží stručný posudek od navrhovatele pro přijetí a posudek od odpůrců proti přijetí návrhu.
– Lidové veto, kdy pokud občané nasbírají dostatek podpisů pod petici požadující zrušení zastupitelským sborem schváleného zákona či vyhlášky, musí tento předpis být schválen nebo odmítnut v referendu. Veto nebude možné vyvolat u předpisů schválených kvalifikovanou většinou.1
– Přímou volbu významných politických i stranicky nezávislých postů legislativy, exekutivy, justice, státních úřadů, správních rad a kontrolních orgánů.
– Možnost odvolání vysoce postavených státních představitelů na základě petice s podpisy voličů a následného hlasování. U nepřímo volených orgánů mají občané právo na základě petice rozhodnout o předčasných volbách. Zástupci občanů tak nebudou moci ignorovat ztrátu důvěry a lze očekávat, že vyvodí odpovědnost sami (Viz).
P. Gazdík oproti tomu referenda na celostátní úrovni neuznává: „Referendum by mělo být vypisováno pouze v závažných případech, jako je vstup do EU. Velký problém vidím například v informovanosti. Abyste mohl kompletně rozhodnout, musíte mít dostatek informací, nesmí jít jen o pocitové rozhodnutí“ (Viz).
Referendum by pan Gazdík vypsal při vstupu do EU, ale o setrvání ČR v EU už referendum nepotřebuje:
„Osobně jsem zastáncem zastupitelské demokracie. Referendy je potřeba šetřit a referendum o vystoupení z EU není podle mě na pořadu dne. To neznamená, že opravdu o důležitých a palčivých problémech by nemohli rozhodnout voliči přímo, ale zcela výjimečně“ (Viz).
Jsme proti privatizaci důchodového systému, takže jdeme s Gazdíkem…
Ještě větší rozpor by měl mezi Piráty a STAN nastat v otázce sociální:
„Piráti vystupují proti privatizaci státního důchodového systému. Prosazujeme průběžný důchodový systém. Počítáme s tím, že by se základní příjem stal součástí důchodů. Zároveň chceme nechat na každém občanovi, jaký případný další způsob zajištění na stáří zvolí. V případě zavedení základního příjmu počítáme s přechodným obdobím. Lidé, kteří pracovali ve stávajícím systému nebo dobrovolně platili vyšší sociální pojištění, budou nad základní příjem dostávat částku zohledňující prostředky odvedené do průběžného systému.“
K tomuto programovému bodu by pan Gazdík nejspíše poznamenal:
„Je to tradiční sociálnědemokratických postup, odmítali penzijní reformu patnáct let, a proto je vše ve stavu, kde jsme. Ekonomická situace není jednoduchá, ale pro sociální demokraty je to jenom záminkou, aby nebyla žádná reforma.“ (viz)
Kdo je dále simulakrem?
Celé hnutí ANO: Jak je například možné, že vedle sebe mohli působit pod jednou stranickou střechou promigračně se orientující J. Zlatuška, R. Pelikán či P. Telička – a to po boku silně protimigračně vystupujících B. Chalupy, J. Lorencové či právě A. Babiše? Nedávají tím vlastně všichni uvedení najevo, že ve skutečnosti své deklarované postoje až tak upřímně nemyslí?
Andrej Babiš, který se snaží pěstovat mýtus, že je proti establishmentu, pak vysloveně hlásá mainstreamové postoje: „Pan prezident určitě neměl říkat, že zavřel dveře velvyslanci Spojených států.“
Babiš dále zmínil, že by Zeman udělal nejlépe, kdyby do Moskvy na vojenskou přehlídku nejezdil. A. Schapira předseda ANO hostil na své farmě na Čapím hnízdě a neopomenul se tím pochlubit na Twitteru (Viz). Je to rovněž Andrej Babiš, kdo, podobně jako například pan Drahoš, odmítá referendum k setrvání v NATO či EU (Viz).
Už by měl také někdo začít hájit zájmy nás „neslušných“…
Vidíme tedy názorné případy, jak napříč politickým spektrem se nás různé partaje snaží obalamutit, jen aby mohly v rámci stávajícího systému prosperovat – pochopitelně na náš úkor. Jednou za čtyři roky se nám budou snažit vlichotit, že jsme přece ti slušní, kteří jim pomohou ke korytům i za cenu obětování vlastních zájmů. V takovém případě se domnívám, že je lepší mít nálepku „neslušných“ – ale požadovat prosazování svých zájmů – a ne různých lobby průmyslových a finančních kruhů.
Marek Řezanka
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
