Co máme čekat od papeže Františka? A můžeme vůbec něco očekávat od jediného člověka?

Osobně jsem přesvědčen, že bychom nad nikým hned neměli lámat hůl. Jistě, je dobré vnímat svět kriticky a pochybovat. Současně bychom ale neměli podceňovat sílu slov, ať už si o jejich pozadí a motivech myslíme cokoli.

Zajímavé ovšem je, pokud vedle sebe postavíme některé zásadní výroky papeže Františka, a porovnáme je s postoji českých katolických špiček, konkrétně např. D. Duky.

Všimněme si, jak se oba vyjádřili k současnému systému, jak hodnotí dění na Ukrajině a k čemu v této souvislosti vybízejí a jak se staví vůči těm, kteří establishment podrobují tvrdé kritice.

Řecká levicová Syriza s Alexisem Tsiprasem v čele je nesporně trnem v oku všem neoliberálně smýšlejícím. Někteří by si možná přisadili, že je to „lůza“ a nebezpečí pro „naši demokracii“. Papež František ovšem s Tsiprasem společnou řeč našel. Řecký politik setkání hodnotil následovně: „Vycházíme z různých pozic, ale v otázce společných hodnot se potkáváme. (...) Rozumíme si v poznání, že chudoba má všude na světě strukturální příčiny, že lidé mají mít vždycky přednost před trhy… Papež František zažil jako biskup v Buenos Aires ekonomický kolaps v Argentině a dobře ví, jak taková událost poznamená celou společnost.“