PR jako chytrá horákyně
Nemohu si pomoci, ale právě tento rozhovor podle mého jasně poukazuje na naprostou nekonzistenci Realistů. Na jedné straně mají být alternativou k establishmentu, na straně druhé se hlásí k programovým cílům ODS – které podle Robejškových slov konečně hodlají prosadit. Chtějí působit jako ti, kdo se vymezují vůči rusobijcům, ale s politikou NATO vůči Rusku evidentně problém nemají. Prezidenta Zemana současně chválí, ale i zatracují. Co si tedy kdo má z jejich programu vlastně odnést?
Realisté = (asociálnější) ODS 2.0?
Začněme popořadě, a to vztahem Realistů k ODS:
„ODS působí na české politické scéně již mnoho let a stejně jako ostatní strany ve svých programech hodně slibuje, ale málo plní. Rovnou daň měla v programu dlouho, nikdy ji ale nezavedla, přestože několikrát vládla. Ba naopak, naposledy dokonce v době krize spolu s TOP 09 daně zvýšila, a tím ještě více zaškrtila českou ekonomiku. Jsme jiní než ODS. Víme, kde jsou reálné problémy, neslibujeme nesplnitelné – a navíc, nehodláme vyměnit svůj program za pár ministerských křesel.“
Co nám zde pan Robejšek sděluje? Jinými slovy své voliče ujišťuje, že hodlá plnit programové cíle ODS (které podle jeho názoru ODS se svými koaličními partnery neprosadila). Zde se nabízejí hned dvě poznámky: 1) Neměli být Realisté alternativou k zavedeným stranám, místo aby se hlásily k jejich programovým prioritám? 2) S jakým koaličním partnerem hodlá pan Robejšek prosadit to, co se podle jeho vlastních slov nepodařilo ODS? Skutečně jsme si jisti, že by výměnou za ministerská křesla program Realistů nedoznal podstatnějších změn?
S Ruskem chceme přátelství, proto NATO…
To ovšem není jediný rozpor, který ve svém rozhovoru pro Parlamentní listy pan Robejšek vyjevil. Na jednu stranu se snaží mít punc někoho, kdo nedští síru na Rusko – a kdo se proti antiruské hysterii vymezuje. Na stranu duhou nevidí v případě NATO žádný problém (tedy kromě toho, že bychom měli více přispívat na zbrojení, kdy je logické, že tím více by škrtil na straně sociální politiky):
„To znamená, jedno NATO jako mezinárodní záruka naší bezpečnosti, odvádění 2 % HDP na obranu – do naší vlastní armády, jak jsme se zavázali, a tříměsíční povinná vojenská služba pro muže, dobrovolná pro ženy, pro zlepšení schopnosti národa bránit se v případě vnějšího ohrožení. Chceme, aby byla na jednu stranu naše bezpečnost jasně definovaná v rámci Severoatlantické aliance, ale na druhou stranu jsme Realisté, a navíc víme z minulosti, že se nejednou rozhodovalo o nás bez nás… Česká republika své závazky vůči NATO také neplní. A proto se moje strana bude snažit, aby se to rychle změnilo.“
Pan Robejšek považuje NATO za záruku naší bezpečnosti. Pamatujme si tato jeho slova. Současně žádá povinnou vojenskou službu pro muže. Nejspíš abychom měli zásobu těch, které je možno vyslat na frontu. Pan Robejšek snad nevnímá eskalaci protiruského napětí? Možná si nyní jeho leckterý potenciální volič láme hlavu nad tím, jak zůstat v NATO a přitom zabránit tomu, aby se rozhodovalo „o nás bez nás“.
Není jednoduše možné skloubit dvě struny, z nichž jedna hraje na notu lepších vztahů s Ruskem – a druhá je vyladěna na samozřejmou podporu NATO. To se již podobá názorovým veletočům premiéra Sobotky.
Zeman vcelku pozitivní, aneb Pocit ostudy?
Ještě větší názorový kotrmelec ale v případě Realistů vnímám jejich postoj k M. Zemanovi. Pan Robejšek se v rozhovoru snaží působit jak jeho zastánce s tím, že jeho výhrady vůči M. Zemanovi nejsou zásadního charakteru:
„Moje hodnocení jeho vlády je převážně pozitivní. V některých oblastech bych však přivítal trochu jiné jednání. Pozici vůči Číně bych nezaložil tak jednostranně na ekonomických zájmech. A také bych se na jeho místě zdržel jednání, které působí až příliš pokorně. Něco podobného se týká i Ruska. Gesta typu účasti na výročních oslavách v Moskvě se mi nezdají být na místě. Ale obecně bych chtěl poznamenat toto. Domnívám se, že kritici politiky (mimochodem i v případě Václava Klause) dělali jednu věcnou chybu. Přeceňovali možnosti prezidentů, a hlavně trvalost vlivu, který mají jejich názory ku příkladu na zahraniční politiku naší země… Dosti obtížnou situaci budou mít zejména ti z nich, kteří se snaží výrazně profilovat jako Anti-Zeman. Množství voličů, kteří tyto kandidáty podpoří, je omezené a může se jim proto stát, že se hlasy Zemanových odpůrci mezi nimi rozdělí a místo nich se dostane do druhého kola někdo třetí. Ten ale podle toho, co je zatím známé, Miloše Zemana neohrozí. Prezidentovo rozhodnutí nezúčastnit se předvolebních debat se mi zdá z dnešního hlediska správné.“
Jak jen tato slova kontrastují s postoji dalšího Realisty, Robejškova „žáka“, P. Kohouta. Ten se svou averzí vůči M. Zemanovi netají – a požaduje hledat kandidáta proti němu:
„V české politice možná existují i škodlivější osoby. Ale Zeman v jednom vyniká nad jiné: ve vytváření trapnosti a budování buranské image Česka, ve vyprávění nevtipných vtipů vyprávěných nejhorší angličtinou, kterou Hrad kdy slyšel.
A to je právě ono: pocit ostudy, že v osobě hlavy státu nás zastupuje před mezinárodní veřejností takové… nemehlo, řekněme to slušně. Možná jste také cítili palčivý pocit studu, když Zeman šaškoval v čínské televizi s figurkou Krtečka. Možná jste cítili ještě horší pocity při řadě jiných příležitostí. Ano, pocit studu je ten hlavní důvod, proč Zeman je vnímán jako tak velký malér. Zeman nevyhrál díky své mimořádné oblíbenosti, ale díky značné neoblíbenosti svého protikandidáta v druhém kole. Co to znamená? Že v příštích volbách by neměl být problém Zemana porazit. Chce to jenom takovou maličkost. Takovou úplnou, skoro zanedbatelnou drobnost. Vhodného kandidáta“ (Více viz).
Podpoří tedy Realisté M. Zemana, nebo najdou svého kandidáta, kterého budou tlačit proti M. Zemanovi? Tato otázky by podle mého zajímala nejednoho z potenciálních voličů pana Robejška a spol.
Jako vejce vejci…
Z výše popsaného dle mého jednoznačně plyne, že Realisté nejenže alternativu k zavedeným stranám nepředstavují, ale že mají nakročeno k tomu podobat se jim jako vejce vejci. Co se z takového vejce líhne, už bychom mohli velice dobře vědět.
Autor píše rovněž pro web !Argument.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
