PR jako chytrá horákyně

Nemohu si pomoci, ale právě tento rozhovor podle mého jasně poukazuje na naprostou nekonzistenci Realistů. Na jedné straně mají být alternativou k establishmentu, na straně druhé se hlásí k programovým cílům ODS – které podle Robejškových slov konečně hodlají prosadit. Chtějí působit jako ti, kdo se vymezují vůči rusobijcům, ale s politikou NATO vůči Rusku evidentně problém nemají. Prezidenta Zemana současně chválí, ale i zatracují. Co si tedy kdo má z jejich programu vlastně odnést? 

Realisté = (asociálnější) ODS 2.0?

Začněme popořadě, a to vztahem Realistů k ODS:

„ODS působí na české politické scéně již mnoho let a stejně jako ostatní strany ve svých programech hodně slibuje, ale málo plní. Rovnou daň měla v programu dlouho, nikdy ji ale nezavedla, přestože několikrát vládla. Ba naopak, naposledy dokonce v době krize spolu s TOP 09 daně zvýšila, a tím ještě více zaškrtila českou ekonomiku. Jsme jiní než ODS. Víme, kde jsou reálné problémy, neslibujeme nesplnitelné – a navíc, nehodláme vyměnit svůj program za pár ministerských křesel.“

Co nám zde pan Robejšek sděluje? Jinými slovy své voliče ujišťuje, že hodlá plnit programové cíle ODS (které podle jeho názoru ODS se svými koaličními partnery neprosadila). Zde se nabízejí hned dvě poznámky: 1) Neměli být Realisté alternativou k zavedeným stranám, místo aby se hlásily k jejich programovým prioritám? 2) S jakým koaličním partnerem hodlá pan Robejšek prosadit to, co se podle jeho vlastních slov nepodařilo ODS? Skutečně jsme si jisti, že by výměnou za ministerská křesla program Realistů nedoznal podstatnějších změn?