Penzijní reforma, druhý důchodový pilíř a spoření na důchod. Dlouho jsme o původně výbušném druhém penzijním pilíři neslyšeli. Jenomže před pár dny druhým hlasováním v Poslanecké sněmovně prošel návrh na jeho zrušení, teď nezadržitelně míří k závěrečnému hlasování. Už během několika málo dnů by tak mohlo být rozhodnuto o jeho konci. Ovšem pro nás je to namísto vysvobození... teprve začátek peripetií.

Připomeňme, že vláda Petra Nečase zavedla systém, který nebyl dobrý, i když pořád byl nesrovnatelně lepší než původně zvažovaný návrh, že spoření ve druhém pilíři bude povinné. Že tento systém nebyl dobrý, dokazuje fakt, že jej momentálně využívá jen pouhých 84 550 lidí. Současná vláda nepřináší žádnou lepší alternativu, jen boří. Boří něco, co sice bylo špatné, ale také to málokomu ublížilo - protože jen příliš málo lidí tento typ „spoření" na důchod využilo. Stát tak sahá na dobrovolnou smlouvu mezi fondem a jeho klientem, která měla podle původních plánů přetrvat beze změny desítky let, a která ještě navrch byla v minulosti podporována státem. Ani jedno není dobré, je to chyba na chybu.

Pravda, dlouhodobě tvrdím, že druhý – a vlastně i třetí – pilíř se relativně vyplatí jen bohatým lidem. A jen „relativně" proto, že jej nesmíme moc srovnávat s jinými druhy investic, které jsou při srovnatelném riziku zajímavější. Nicméně neodiskutovatelným faktem je, že oněch více než 80 tisíc lidí, kteří druhý pilíř využívají, je prostě jiného názoru než já, totiž že druhý pilíř je pro ně přínosný, a mají na tenhle svůj názor svaté právo. Je tedy minimálně nemorální, aby těmto lidem stát jejich volbu bral. Ale budiž, od státu už málokdo čeká, že půjde v otázkách práva svému lidu příkladem.