Martin Hekrdla: Dost bylo supů!

04.08.2014 15:31 | Zprávy

I když Argentina (jako řada dalších zemí Latinské Ameriky) požaduje vyšetření válečných zločinů Izraele v Gaze, přece jenom se - v Buenos Aires dnes všudypřítomný - plakát „Basta buitres!" (volně přeloženo: Dost bylo supů!) vůbec netýká krvácející Palestiny.

Martin Hekrdla: Dost bylo supů!
Foto: Hans Štembera
Popisek: Dolary, ilustrační foto

Jako „supi" jsou tam prezentovány spekulační fondy, které minulý týden poslaly Argentinu do platební neschopnosti, do již druhého bankrotu během pouhých třinácti let. Osud státu s více než čtyřiceti miliony obyvatel drží v rukou dva lichváři, NML Capital Fund (ze skupiny Elliott Management Corporation v čele multimiliardářem Paulem Singerem) a hedgeový fond Aurelius Capital Management. A ovšem také americký soudce Thomas Griesa.

No a? Koho to u nás zajímá, když nám krvavé třísky a přízraky většího konfliktu létají hned za humny na Ukrajině a když pouhý výčet raketových útoků na uprchlická centra OSN v Pásmu Gazy, která jsou často umístěna v budovách škol, už bez vypnutí rozumu a citu jednoduše nelze ustát? Jenže Argentina je onou pověstnou kapkou rosy, v níž se dokonale obráží všechna zlověstná znamení společenského vesmíru. Klidně můžeme zapomenout, že naše sněmovní volby 2002 se zprava podávaly jako „záchrana Česka před Argentinou", tedy před argentinským bankrotem 2001, k němuž měl naši vlast dovést Vladimír Špidla (Avšak teprve volby 2010 pravice vyhrála, když se jí zdařilo zabránit levici v „cestě do Řecka", do země permanentního dluhu, v níž finanční supi naplno již úřadovali.)

Argentinská tajemství

Podstatné je vědět, co nám o Argentině a o skutečné cestě k jejímu prvnímu bankrotu zatajili. Především to, že „šoková terapie" tamní silně postátněné a zbyrokratizované ekonomiky - zděděné po paternalistickém sociálním perónismu, jenž pozdější vražedná vojenská junta (1976-1981) nestihla demontovat - probíhala od roku 1991 pod taktovkou premiéra Carlose Menema a jeho ministra financí Dominga Cavalla. A to velmi podobně jako u nás za premiéra Václava Klause a jeho ministra financí Ivana Kočárníka, lidově zvaného LTO (lehký topný olej). Faktem je, že Klaus s Kočárníkem byli ve skutcích mnohem uvážlivější, zatímco Menem a Cavallo pověsili peso na kurz dolaru, pod taktovkou MMF se vrhli do asociálních reforem, rozdělili společnost propastmi a korupci nechali vyrůst do nebes. Nakonec zadlužili stát tak, že v roce 2001 se polovina Argentinců ocitla pod hranicí chudoby, jejich republika nemohla ani pomyslet na splácení dluhu (120 miliard dolarů) a děti ve školách - v zemi velkého agrobyznysu, který dokázal živit Sovětský svaz v časech jeho „potravinových krizí" - před zděšenými učitelkami omdlévaly hlady. Tohle teprve čeká na srovnávací analýzu „šokových terapií" od Santiaga de Chile přes Prahu, Varšavu a Budapešť až po tu Moskvu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Eva Decroix, Ph.D., MBA byl položen dotaz

Ekonomika

Když se pyšníte tím, jak díky vám roste naše ekonomika, jak vysvětlíte, že to nepociťuje většina z nás, a že naše mzdy nerostou nebo jen minimálně, a že se naše životní úroveň propadá?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Joukl: Množstevní slevy pro vrahy?

12:26 Zdeněk Joukl: Množstevní slevy pro vrahy?

Čtrnáctého prosince jsem se ve zprávách dozvěděl, že nedávno jmenovaný předseda vlády Babiš nebude z…