Na vše v klidu dohlížela Policie ČR, která upozorňovala účastníky, aby dodržovali odstupy. Ti se jim vysmáli. Jeden řečník za druhým upozorňoval na to, že nám stát bere svobodu, že se blížíme k fašismu a tak dále.

Každý má právo projevit svůj názor. Jenže my občané máme právo očekávat, že pokud si něco schválíme přes náš parlament a vládu a uzákoní se to, že (náš) stát je tu od toho, aby to dodržoval. Jenže v rámci covidu jsme zdegenerovali do národa srabů a sobců. Ti srabové, to je vláda, která odmítá jednat razantně, a policie, která odmítá dodržovat zákony či vyhlášky a trestat tu menšinu, která úmyslně vše porušuje, zatímco ostatní to dodržují. A sobci, to je ta menšina na Letné, která si v rámci vypěstované hysterie, ignorance a frustrace osvojila termín „svoboda“, přičemž tento termín pro ně znamená nikoliv svoboda v širším slova smyslu, ale ve smyslu jen jejich vlastního, tedy dělat jen to, co chci.

Takový názor je názorem člověka zahleděného do sebe a promořeného ignorancí faktů. Je mu jedno, jestli se nakazí a pak nakazí i ostatní. Je mu jedno, že on a jím nakažení zaberou lůžko v nemocnici někomu, kdo zrovna trpí jinou těžkou nemocí. Právě o to, milí přátelé na Letné a další vehementní odpůrci vakcinace, tu jde. Nikoliv o vaši svobodu, ale o vaši sociální zodpovědnost ke spoluobčanům.