Řečníci zdůrazňovali, že starostka z mestského rozpočtu předává obrovské částky na muslimské kultovní výdaje, zcela v rozporu se zákonem z roku 1905, podle kterého , ,, …la République ne subventionne aucun culte” ( Republika nepodporuje finančne žádné vyznání). Socialisté si tak zcela protizákonne budují voličskou základnu z občanů muslimského vyznání.

Jinak si zde čtu dvě zajímavé knihy dvou muslimských autorů. Jedna se jmenuje « Sortir de la malédiction. L’islam entre civilisation et babarie » (Uniknout zlořečení. Islám mezi civilizací a barbrstvím), Editions du Seuil, Paris , 2008. Její autor, Abdelwahab Meddeb je profesorem srovnávací literatury na univerzitě v Paříži - Nanterre. Už titul knihy je dosti výmluvný. Autor se zdá být přesvědčen, že islámský svět je skutečně v zajetí něčeho, jako prokletí. Cituje antického autora Empedokla, mluvícího o «místu bez radosti, kde prosperují ďáblové, vyvolávající nenávist, kde se šíří násilí, způsobující zranění a zmrzačení. »

Žádá, aby byla zrušena povinnost vézt džihád, která tolik přispěla k ospravedlňování terorismu, včetně sebevražd. Zmiňuje istanbulského muftiho Mustafu Cagriciho, který tvrdí, že skutečný džihád by měl být především úsilím o šíření vzdělání. Říká, že mnoho muslimských zemí je dnes velmi bohatých, přesto jejich přínos k rozvoji vědy a kultury se rovná nule.

Abdelwahab Meddeb se též vyjadřuje pro skutečnou rovnoprávnost žen a mužů. Odsuzuje šejcha Mohammada Mitwalliho Sha’râwiho, který do své nedávné smrti ve svých kázáních v egyptské státní televizi říkal, že porážka Arabů Izraelem v roce 1967 byla Božím trestem, uvrženým na ně zato, že se vzdálili svatým přikázáním, především povinnosti žen, být zahalené.

Zmiňuje velmi zajímavou episodu, která se odehrála nedávno ve Frankfurtu nad Mohanem. Jedna marocká žena se tam obrátila k soudu se žádostí o rozvod, ponevadž manžel jí systematicky mlátil. Manžel se rozvézt nechtel a nemecká soudkyne mu vyhovela. Podle ní, když Korán (Súra IV, verš 34) bití ženy manželem dovoluje, tak ona nemůže rozvod vyslovit. «Tak daleko může jít political corectess, která chce respektovat rozdíly v multikulturalistické logice», říká k tomu Abdelwahab Meddeb.