Třicetiletý imám z východokosovského města Gnjilan se ocitl za mřížemi pár dní poté, co policisté během operace proti muslimským radikálům zatkli nejméně 40 lidí. Je podezřelý z toho, že byl hlavní osobou, která vyzývala k džihádu (svaté válce) uvedla policie ve svém prohlášení. Imám čelí obvinění z náborů pro účely terorismu a organizování teroristické skupiny.
Případ znepokojil mnohé místní obyvatele, kterými jsou většinou kosovští Albánci vyznávající islám, jejich životní styl je však z velké většiny sekulární. Podle policie bylo v Sýrii a Iráku zabito již 16 obyvatel Kosova, dalších 100 až 200 jich nyní v těchto zemích bojuje. Kosovský parlament by měl brzy přijmout zákon, který zakazuje občanům účastnit se povstání v cizích zemích. Za podobný čin bude hrozit trest až 15 let vězení.
Je to výsledek pokračující policejní razie proti všem, kteří mají kosovské občanství a vydali se bojovat do konfliktu do Iráku a Sýrie. Kosovská policie pozatýkala desítky údajných islamistických bojovníků. Má jít nejméně o 40 lidí, kteří se zřejmě angažovali ve válce v Sýrii a Iráku. Policie spustila celou operaci zaměřenou proti muslimským radikálům spojeným s konfliktem v Iráku a Sýrii.
Stovky policistů a příslušníků speciálních jednotek při zátahu podle policejního mluvčího zabavily zbraně, munici a výbušniny na 60 místech po celé zemi, a to včetně mešit, zřejmě sloužících k verbování rekrutů do "svaté války". Šlo o dosud největší policejní zákrok proti podezřelým islamistům v Kosovu.
Úřady vyděsil rostoucí počet kosovských Albánců, kteří se přidali k radikálním islamistům v Sýrii a Iráku. Na sociálních sítích se snaží získat následovníky.
Podobný problém mají i další balkánské státy, které mají podíl muslimského obyvatelstva. Občan této balkánské země Emrah Fojnica přišel o život v Iráku, když spáchal sebevražedný atentát. Bylo mu 23 let a byl znám už útokem na americkou ambasádu v Sarajevu v roce 2011.
Když jej soud zprostil viny za to co se dělo před ambasádou, mladý muž se nechal naverbovat organizací Islámský stát. Neví se, kde Fojnica atentát spáchal. Úřady v Bosně a Hercegovině nedávno prohlásily odchod na cizí bojiště trestným činem. I tady se předpokládá, že místních muslimů odešlo na Blízký východ bojovat několik set.
V principu stejný, ale v mnohém rozdílný problém řeší Srbsko. Legislativu, která by vyměřovala konkrétní tresty za verbování bojovníků do ciziny či samotnou účast ve válce v cizině, Srbsko nemá. Srbové však odcházejí za peníze bojovat do rusko-ukrajinského konfliktu na straně proruských separatistů.
Nejdříve se v srbském tisku objevovala jejich zvolání, že to dělají z lásky k bratrskému Rusku, pak se ovšem zjistilo, že za zabíjení domnělých nepřátel berou asi deset tisíc dolarů měsíčně. Na facebooku se tak například objevila nabídka s textem: Nabízím na Ukrajinu zkušené bojovníky. Byla na profilu nazvaném Kosovská fronta a objevují se tam pravidelně i informace o srbském pluku nazvaném Jovan Šević, který je na Ukrajině aktivní.
Tito lidé, kteří odcházejí buď z fanatismu, nebo za peníze bojovat do cizích konfliktů, vlastně udělají svým zemím nejlepší službu, když se nevrátí živí. Nejnebezpečnější jsou totiž tehdy, když se z bojiště vrátí domů. Začnou se organizovat, sdružovat, začnou verbovat další, využívat jejich často špatné finanční či sociální situace. Po svém návratu totiž fanatici mohou být jen zdrojem bezpečnostního rizika. Je však až zarážející, že balkánské země nejsou schopné těmto lidem v odchodu do války zabránit.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
