To je místo, kde je chorvatské teritorium přerušeno. Přímo naproti pevnině se však táhne poloostrov Pelješac. Úžinu proto stačí přemostit, aby lidé a zboží nemusely cestou z Chorvatska do Chorvatska, tedy ze Záhřebu do Dubrovníku, opouštět území Evropské unie a po pár kilometrech do unie zase vstupovat.
Chorvatské vládě se teď v Bruselu dostalo ujištění, že ke spojení s jižním Chorvatskem je připraveno 300 milionů eur. Vyjádření bruselských úředníků ale není dost konkrétní. Uvedli jen tolik, že peníze jsou připraveny pro: spojení s chorvatským jihem a na rozšíření letiště v Dubrovníku. Nikde zatím není černé na bílém, že Evropská unie zaplatí nebo bude spolufinancovat most na poloostrov Pelješac.
Kratší a výrazně levnější alternativou je totiž projekt jadransko-jonské dálnice, která bude trasována po pevnině přes Bosnu a Hercegovinu. Teď záleží na tom, co postavit a co nepostavit. A je třeba zdůraznit, že o peníze tu v první řadě nejde. A o to, za jak dlouho a za jakých formalit se řidiči dostanou směrem k Dubrovníku, také ne.
Je to především otázka toho, jestli a jak se Evropská unie bude chtít dál rozšiřovat. Pokud by se s integrací Bosny a Hercegoviny do EU v dohledné době nepočítalo, bylo by z hlediska politického jednodušší postavit most na poloostrov Pelješac. Sice by byl dražší a řidiči by si zajeli, ale dosáhlo by se toho, že se chorvatské teritorium propojí a s ním bude celistvější i území Evropské unie.
Vedlejší výhodou, o kterou však v prvním plánu nejde, by bylo, že by Pelješac, jakožto oblíbená turistická destinace, byl autem dostupnější. Předběžná studie proveditelnosti ukázala, že tento projekt by smysl měl. Pokud Chorvatsko požádá příští rok Brusel o spolufinancování, jak deklaruje, tak by mohlo být hotovo v roce 2018. Takových termínů jsme tu ale měli už víc.
Pokud by se upřednostnil projekt, který z hlediska dopravního rozhodně má větší smysl, tedy Jadransko-jonská dálnice spojující centrální Chorvatsko, propojující velkou část jeho pobřeží a vedoucí dál na jih až do Albánie, muselo by se počítat s tím, že chorvatské teritorium se provazovat nemusí, protože ten efekt by obstarala evropská integrace zbytku západního Balkánu, v tomto případě konkrétně Bosny a Hercegoviny.
Není náhoda, že se stavbou se počítá až pro rok 2030. Navíc zájmem Sarajeva je, aby tento tranzit šel přes území Bosny, protože to znamená významné příjmy. Bosna navíc argumentuje tím, že by případná stavba mostu zablokovala její právo přístupu na volné moře.
Bude tedy velmi zajímavé sledovat, jak se Chorvatsko spolu s Evropskou unií rozhodnou. Pikantní na tom je, že chorvatská vlajka visí na obou stranách hranice. Tyto přímořské oblasti v Bosně a Hercegovině totiž obývají - etničtí Chorvaté. I když jsou občany státu, který stále stojí za dveřmi Evropské unie.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas
