Zatímco jsme zásobováni příběhy vycházející ze „Syrské agentury pro lidská práva zvané SOHR“, tak ostatní zprávy přicházející ze Sýrie jsou, pokud ne rovnou ignorovány, tak zmiňované někde v koutku. Čteme příběhy o dětském neštěstí v podání takzvaných „Bílých přileb“ a nezajímá nás, zda jsou pravdivé a to i přesto, že se již několikrát ukázala manipulace ze strany Bílých přileb a agentury SOHR.

Takovým zářným příkladem je Aleppo. Rusové bombardují východní část a umírají civilisté. Kolik těchto zpráv se již objevilo? Myslím, že se to nedá dost dobře spočítat. O tom, že z východní části dopadají dnes a denně granáty na část východní, už se moc nedočteme. A proč bychom měli, když přeci v té západní operují uskupení bojující proti Asádovi, kdežto v východní části žijí „jen“ křesťané a muslimové loajální Damašku.

Položili si někdy západní politici otázku, proč křesťané a další nemuslimské náboženské menšiny stojí na straně prezidenta Asada? Že ze strany těchto menšin nejde o nějakou lásku k Damašku, ale jde o pragmatický postoj? Položili si někdy západní politici otázku, kdo to vlastně bojuje proti Asadovi? A měli by, vždyť Západ se už několikrát s těmito skupinami spálil. Nejsou to žádní beránci, kterým jde o demokracii, ale o nastolení islámského státu se vším všudy a není podstatné, zda ten islámský stát bude vypadat jako před pár lety vyhlášený Chalifát anebo to, co začalo předvádět Muslimské bratrstvo po volbách v Egyptě.