Pamatujete si na to, když do Evropy začal proud uprchlíků ze zemí jako je Sýrie, Afghánistán, Irák a dalších? Bylo nám řečeno, že se jedná o lidi prchající před válkou. Inženýry, lékaře, jaderné fyziky, chemiky atd. A najednou Německo hlásí, že z celkového množství dokázalo zaměstnat necelých šedesát osob. Proč? Protože nemají vzdělání, nechtějí se vzdělávat a to ani v řeči hostitelské země. Místo těch tichých, vděčných a pokorných máme najednou ne tiché, ne pokorné a ne vděčné.

To, na co mnozí upozorňovali, se stalo skutečností. Za poslední víkend byly jen v Německu spáchány čtyři hrůzné činy ve jménu islámu. Pravda, pátek byl netradiční, nejprve se nevědělo o pachateli, pak byli tři, pak to byl obdivovatel Breivika, pak milý chlapec, potom samotář bez kamarádů a léčil se na psychiatrii. Jak se jásalo, že to s islámem nemělo nic společného, ale šlo o obdivovatele Breivika a masových vrahů. No, nakonec se ukázalo, že kamarády měl, ale muslimka, která doznala, že křičel Alláhu Akbar zmizela z médií, nehodila se. Za to se hodil Hussain, který náhodou projížděl kolem a nic takového neslyšel.

To mi dodalo klidu. Ovšem pak muslim zavraždil těhotnou Polku a zranil další dva lidi. V pohodě, byl zamilovaný, to se stává. Jenže za pár hodin na to další muslim chtěl zpestřit lidem noční zážitky a tak se odbouchl s batůžkem plným trhaviny a kovových předmětů před nočním klubem. A zase všichni byli psychicky nemocní, policie je znala. Jako vždy. Kolorit. Byli nemocní, byli policii známí. Nevím, jsem zmaten, ale vždy se opakuje stejný scénář po útocích muslimů. Jednalo se o osamělého jedince, islám nevyznával, byl známý policii a psychicky nemocen. Jako by tato nemoc a nutkání vraždit postihovala jen muslimy.