Na větu jsem si vzpomněl o víkendu, kdy jsem četl zprávu o tom, že současná vláda investuje z peněz daňových poplatníků 50 miliónů korun na to, aby si koupila jejich důvěru. V první řadě mě napadlo, že se menšinový kabinet drží hodně při zdi. Vezmeme-li v potaz, že v posledních volbách volilo parlamentní strany cca 3.5 miliónů lidí, znamená to, že na zisk důvěry jednoho voliče vyčlenila vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů, cca 14 korun. Tedy částku, za kterou nepořídíte ani litr mléka.

Zároveň mi ale uniká smysl celého nákupu důvěry. Do parlamentních voleb totiž zbývá necelý rok a důvěry proto netřeba. Menšinová vláda nedrží stejně pohromadě, proto nemá její místopředseda, ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček problém s parlamentní vyšetřovací komisí, která bude zkoumat, jak se kabinet, jehož je klíčovým členem, choval před nástupem druhé vlny pandemie. Už se těším na to, jak bude vysvětlovat, proč v době, kdy byl přesvědčen o tom, že se na nás řídí pandemie a ulice se budou plnit mrazáky na mrtvoly, nic nedělající vládu se svou stranou neopustil. Zároveň ale nevěřím, že by v tomto případě platilo: Kdo jinému (ANO) jámu kopá, sám do ní padá. V první řadě, ČSSD může stěží padnout hlouběji. A co ještě důležitější, Jan Hamáček a s ním všichni ti, kteří volají po vyšetřovací komisi, velmi dobře ví, že předchozích minimálně dvacet komisí, nikdy nic nevyšetřilo a nevyšetří. Ostatně, právě s tímto cílem jsou zřizovány.