Nizozemci ve středečním referendu odmítli dohodu o přidružení Ukrajiny k Evropské unii (k samotnému referendu se vyjadřoval již ve včerejším Stanovisku IVK kolega L. Jakl). Byť se proti dohodě vyslovilo přes 61 procent voličů, již slyšíme hlasy, že výsledek není závazný. Nedlouho po oznámení výsledů referenda předseda Evropské rady Donald Tusk avizoval, že „smlouva bude i nadále předběžně uplatňována“. 

Nejen první reakce evropských politiků na nizozemské referendum ale i zkušenosti z minulosti nám naznačují, že podobně jako v řadě dřívějších unijních záležitostí výsledek nizozemského všelidového hlasování závazný skutečně nebude. Kdykoli totiž v některé zemi Evropské unie vyslovili voliči své jasné NE urychlení a zesílení evropské unifikace, byl jejich hlas téměř vždy bruselskými elitami ignorován. V EU je v těchto případech přijatelná a akceptovatelná jen jedna odpověď. Proto je třeba některé otázky opakovat, až do vynucení správné odpovědi.

Následující tabulka udává přehled referend o zásadních otázkách evropské integrace v jednotlivých členských zemích EU, která skončila proti vůli bruselských centralistů, jakož i to, jak (ne)byl takový výsledek hlasování vzat v potaz.

Poznámka: ^*)Po čtyřech letech byl přijat formou sice odlišný, ale svou podstatou téměř stejný dokument – Lisabonská smlouva. Výsledek referenda byl tedy ignorován a nový text již k referendu předložen nebyl.

Martin Slaný