- Zarážející rozdíl mezi plánovaným rozpočtovým saldem a skutečností. Rozpočet na loňský rok byl plánován jako deficitní ve výši 70 mld. korun. Rozdíl mezi skutečnou a plánovanou bilancí ve výši téměř 132 mld., což představuje téměř 11 % skutečných rozpočtových výdajů, je bezprecedentní. Větší rozdíl mezi plánovaným a skutečným saldem byl jen v roce 2009 (tehdy rozdíl s opačným znaménkem 154 mld. korun), kdy naše ekonomika byla zasažena euro-americkou finanční krizí, tedy výlučně exogenním a nepredikovatelným faktorem. Situace roku 2016 však taková zdaleka nebyla (růst HDP odpovídal odhadům). Ve fázích hospodářského růstu nikdy nebyl rozdíl mezi plánovaným a skutečným rozpočtovým výsledkem tak vysoký.

- Platí, že nižší míra nezaměstnanosti a zejména vyšší míra zaměstnanosti, než bylo Ministerstvem financí (ale i dalšími analytickými institucemi) předpokládáno, pozitivně ovlivnily rozpočet. Nicméně ekonomická výkonnost za loňský rok dle posledních odhadů nebyla lepší, než vláda předpokládala při schvalování rozpočtu (aktuálně Ministerstvo financí odhaduje růst reálného HDP v roce 2016 přibližně stejný, na jakém byl rozpočet postaven, růst HDP v běžných cenách – což je klíčové pro výběr daní – bude dokonce dle posledních odhadů dokonce nižší, než vláda předpokládala).

- Roste výběr daní (rychleji než HDP) a částečně i efektivnost jejich výběru, což je zajisté pozitivní informace. Daňový výběr roste dokonce rychleji než ekonomika a než vláda při schvalování rozpočtu předpokládala, přitom však – dodáváme naštěstí – absolutní změna inkasa daní včetně pojistného byla menší (+68 mld.), než dle posledních odhadů změna HDP v běžných cenách (+148 mld.).