Zda se vládě podaří ekonomický propad zastavit, není vůbec jisté, zato protestující vnímají jako hmatatelnou jistotu všestranné zhoršování životních podmínek. Proto shromáždění přibývá a budou dále mohutnět, neb do jejich pořádání začaly vkládat nemalé peníze i odbory, jejichž činovníkům nouze určitě nehrozí. A levice se raduje: čím hůře, tím lépe, tím jistější volební vítězství. Mám ovšem obavy, že po něm půjde vše sice trochu jinak, ale přece jen po staru.

Demonstrace nejsou  novodobý vynález. Demonstrovalo se také za starého Říma, kdy ulicemi pochodovaly davy, volající „dejte nám chléb a hry“, jimž se pak dostalo zdarma chleba, výstavby arén a gladiátorských her. Římští vládci věděli, že jedno bez druhého by jim klid nezabezpečilo.

Absurdistánští politici se naopak domnívají, že odvrácení mas od chuti svrhnout vládu lze dosáhnout levněji a účinněji. Chléb nedávají, ale berou, a to se stále větší dotěrností. O to více nám poskytují různé „hry“, v nichž obětavě účinkují sami, měníce politickou scénu v řadu představení „varietní“ povahy. V posledních dnech a týdnech tak v politice nepřetržitě zažíváme různá překvapení, věci dříve nevídané-neslýchané.

Římští císaři by bledli závistí, kdyby viděli statisíce oVčanů, s napětím u obrazovek sledujících soud s poslanci Vítem Bártou a Jaroslavem Škárkou, a pak ještě masochisticky hltajících komentáře v médiích. Gladiátorské hry nemohly dosáhnout stejného ohlasu z objektivních důvodů, ale ani by tehdejší vládci nedokázali tak dovedně vtloukat svým poddaným do povědomí pokřivený obraz skutečnosti, jak to předvedla média a kompars absurdistánských politiků v komentářích k soudnímu řízení, a jak to činí dále při jiných příležitostech.

Říkají nám, že jsme právní stát. Ale politici i hlídací podvraťáci demokracie hromadně opustili presumpci neviny jako jednu z úhelných zásad právního státu a jali se vyhánět z Poslanecké sněmovny nepravomocně odsouzeného poslance Víta Bártu. Ryba jako vždy smrdí od hlavy: špatný příklad dávají předseda vlády a ministr nespravedlnosti, kteří by měli být oporami právního řádu, ale svými skutky mu soustavně dávají pořádně na frak.