Shrneme-li nároky na osobnostní a profesní profil soudce Ústavního soudu ČR, porůznu zaznamenané  v médiích, a konkrétní výhrady, které při minulých kolech schvalování prezidentových kandidátů zazněly jak ze senátorských lavic, tak od veřejnosti, zjistíme, že absolutně vhodný kandidát nejspíš neexistuje. Pokud by měl vyhovět všem nárokům, na něj kladeným, musel by mít mravní profil Jana Husa, hlubokou moudrost krále Šalamouna, encyklopedické znalosti práva nejen českého, ale také většiny evropských zemí, ovládat nejméně pět jazyků a také jeho znalosti uživatele výpočetní a komunikační techniky by měly být aspoň na úrovni maturanta střední školy výpočetní techniky. Navíc by měl posledních šedesát let prožít o samotě na poušti o koříncích a vodě, aby se nemohl ušpinit stykem s politickými stranami pomnichovskými, předlistopadovými ani současnými a aby nemohl být  vystaven korupčním svodům, natož jim podlehnout.

Pohled na soudcovský sbor Ústavního soudu ČR ukazuje, že každému z jeho členů různě malý kousek do ideálu chybí. Nový soudce by neměl být horší než jejich průměr, v případě náhradníka za Elišku Wagnerovou by měl přímo zářit.

Vybrat vhodného kandidáta je za daných okolností pro pana prezidenta neobyčejně obtížný úkol. Složitějším jej činí překvapující skutečnost, že přede dveřmi jeho kanceláře neklečí nekonečná fronta pokorných žadatelů, ač hodnost ústavního soudce je nejvyšší metou soudcovské kariéry. Skutečně hodnotní lidé bývají skromní,  netroufnou si o zařazení do výběru říci a tiše čekají na vyzvání. Nezahořknou, i když na ně nepadne páně prezidentův zrak. Mimo to mnohé vhodné uchazeče odpuzuje procedura, kterou musí projít před hlasováním Senátu. Vlastní jednání ve Valdštejnském paláci samo o sobě není příliš nepříjemné, ale na kandidáta se vrhnou jako supi novináři, politici, kolegové, advokáti, opuštěné milenky a milenci, řadoví šťouralové z lidu a je-li soudce, pak neuspokojení účastníci řízení u jeho soudu. Všichni se mu začnou přehrabovat div ne ve vnitřnostech rukou společnou a nerozdílnou. Ne každý je ochoten projít lázní z fekálií, proto kandidaturu nepřijme. Kdo přijme, vykazuje odvahu téměř hráče rulety. Naděje na úspěch je v každém případě nízká a neuspěje-li, nedočká se odškodnění za všechnu špínu, kterou na něj různí nenávistníci nakydali.