K odvolání Renaty Vesecké se nakonec Jiří Pospíšil po dlouhých nechutných obřadních tanečcích odhodlal, a důstojného nástupce za ni našel, dokonce takového, že jeho volbu posvětil i „kmotr“ Jurečko. Ale návrh zákona uzrál do podoby, v které mohl být předložen vládě, až v době, kdy se již blížil ostudný konec jeho ministerské dráhy.
Předloha zákona vznikala převážně na půdě státního zastupitelství a odrážela představy nového nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, prezidentky Unie státních zástupců Lenky Bradáčové a jejich souputníků. Předkladatelé zdůrazňovali záměr upevnit novou právní úpravou nezávislost státního zastupitelství, zrušením vrchních státních zastupitelství přejít na účinnější třístupňovou strukturu organizace a řízení a vybudováním „protikorupčního speciálu“ zintenzivnit potírání všudypřítomné korupce v České republice.
Do jisté míry se tak připravovali na minulou válku: již nikdy se neměl opakovat politicky ovlivněný zásah do trestního řízení v kauze Jiřího Čunka, který nesmazatelně poznamenal období prvního Pospíšilova ministerského mandátu. Aféru podobnou „Nagygate“ si tehdy zřejmě neuměli vůbec představit.
Odpůrců přijetí nového zákona v navrhované podobě bylo od počátku dost. Hlavně poukazovali na těžkosti, které vyplynou ze zrušení vrchních státních zastupitelství. Upozorňovali na rizikovost bourání fungujících úřadů a byli ochotni na ně přistoupit pouze v případě, že souběžně s nimi zaniknou i vrchní soudy. Věděli, že rušení vrchních soudů by bylo pro stát příliš velkým soustem a doufali, že strašením jeho náročností zachrání vrchní státní zastupitelství. Mnozí z nich vůbec nechápali, že vrchní soudy nepředstavují třetí stupeň soudní soustavy, zpomalující soudní řízení, a jako specializované soudy druhého stupně budou mít opodstatnění i po přechodu státního zastupitelství na třístupňovou strukturu.
Kromě toho odpůrci popírali účelnost zřízení „speciálu“. V jeho vzniku spatřovali jen prostředek k otevření průchodu k uplatnění osobních ambicí Lenky Bradáčové, o které s určitostí tvrdili, že bude pověřena jeho řízením.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
Lídři EU se shodly na zvýšení tlaku na Rusko
Dobrý den, mám pár dotazů, k tomu, co pořád slyšíme. Kdo jsou to ti lídři EU? Kdo jim dal mandát něco rozhodovat a vyjednávat? A schvalujete to, co vyjednají pak i vy poslanci? Jestli ne, tak k čemu vás volíme, když pak rozhodují jiní? Neměli by ti, co jsou voleni občany mít ten nejsilnější mandát? ...
Další články z rubriky

21:25 Pavel Foltán: Ústavní soud – třetí komora parlamentu?
Komentář k historii tribunálu, o kterém se opět mluví.