Navíc, kdo sleduje dlouhodobě francouzskou politiku, tak nepřítomnost Národní fronty v řízení země je způsobena hlavně dvoukolovým většinovým systémem, který nedovoluje žádnou třetí stranu. V poměrném systému, tak jako to je případ evropského parlamentu, by Národní fronta vyhrála, a tak se i stalo v roce 2014, kdy Národní Fronta tyto volby vyhrála a s počtem 24 europoslanců se stala nejsilnější francouzskou stranou v Europarlamentu.

Je jasné, že hlavní příčina je katastrofická ekonomická bilance současného socialistického vedení. V porovnání s Německem je na tom Francie špatně v každém ohledu. Německo hlásí nejmenší nezaměstnanost za posledních deset let a Francii naopak pokořila absolutní rekord nezaměstnanosti. Navíc nedokáže dostatečně využít globální ekonomickou situaci, tzn. nízkou cena ropy a slabé euro, aby se hospodářský růst konečně nastartoval. A jelikož sousední země začínají zvedat hlavu, tak vina leží jednoznačně na francouzské vládě. Tato špatná situace ale obecně nevysvětluje, proč roste obliba Narodní Fronty. Pokud by to bylo jen vyjádření nesouhlasu, francouzští voliči často vhazuji bílý volební lístek pro vyjádření obecného nesouhlasu. Nebo by se profilovala jiná strana, možná i víc recesistická, jako například Beppe Grillo v Itálii. Pokusím se načrtnout tři příčiny, které vedly k vítězství Národní fronty v prvním kole krajských voleb.