Matěj Urban: Některé predátorské subjekty na trhu spotřebitelských úvěrů končí

30.11.2016 16:53

„Přestože nový zákon ještě není v platnosti, subjekty na trhu spotřebitelských úvěrů se na něj již připravují. Největší rozdíl od předešlých roků je možné sledovat u tzv. predátorských subjektů. Některé již na trhu končí nebo transformují své obchodní aktivity k jiným segmentům, než je trh spotřebitelských úvěrů, jiné subjekty se stávají transparentnější s očekáváním, že i pod novou přísnější legislativou budou schopny obstát. Zatím se ještě na trhu vyskytují subjekty, které se téměř nezměnily, je jich ale výrazně méně než dříve,“ charakterizuje Matěj Urban, zpracovatel letošní Studie.

Matěj Urban: Některé predátorské subjekty na trhu spotřebitelských úvěrů končí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ilustrační foto.

Oproti minulým rokům je i průhlednější struktura, kdo je skutečným poskytovatelem. Dříve bylo obtížné rozpoznat, jestli se jedná o poskytovatele úvěru nebo jen zprostředkovatele a také jestli se jedná o jiného poskytovatele nebo jen další inzerci od stejného poskytovatele. „Z tohoto důvodu je v NBÚ hodnoceno méně nebankovních subjektů, které spadají do kategorie „úvěrový predátor“. Na druhou stranu nový zákon o spotřebitelském úvěru již odstraňuje hranici 5 000 Kč pro účinnost zákona, tudíž s jeho platností se trh, kterého se zákon týká, rozroste o poskytovatele spotřebitelských mikroúvěrů do 5 000 Kč. Celkově však odhadujeme, že došlo k poklesu objemu tradičních spotřebitelských úvěrů poskytovaných úvěrovými predátory. Celkový objem odhadujeme na 60 miliard korun,“ říká Urban.  Klasické bezúčelové hotovostní spotřebitelské úvěry v „šedé zóně“ odhadujeme okolo hranice 15 miliard korun. Přestože se zdá, že je počet poskytovatelů v šedé zóně nižší, stále na trhu existují tisíce až desetitisíce poskytovatelů nebo zprostředkovatelů spotřebitelských úvěrů. Z údajů Ministerstva průmyslu a obchodu vyplývá, že k 30.6.2016 mělo ohlášenu vázanou živnost „poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“ 67 tisíc subjektů, nelze však přesně určit, jaký podíl aktivity reálně vykonává, a kolik z těchto společností je již nefunkčních.

Ke změnám ale dochází i na straně bezpečných subjektů, které nabízejí ve stále větší míře spotřebitelům nejrůznější inovace (možnost odložit splátku, změnit velikost splátky apod.), upouští od poplatků a obecně tím úvěry zlevňují. Je to dáno jednak očekávanou změnou zákona a postupným procesem kultivace trhu, konkurencí, ale i obecnými ekonomickými podmínkami. Ekonomické oživení  a s ním související rekordně nízká nezaměstnanost  a růst reálných mezd  vede k vyšší spotřebě domácností  a poptávce po úvěrech, které jsou o to žádanější, v současné situaci nízkých úrokových měr. Úroky se snížily jednak vlivem nízkých nákladů na refinancování  (které jsou nízké již přes 3 roky, ale do úrokových měr úvěrů se promítají se zpožděním), poklesem průměrné rizikovosti úvěrů, ale také pravděpodobně poklesem marží poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. U řady poskytovatelů úvěrů lze sledovat zodpovědnější přístup k úvěrovému riziku, jak například s rozvojem moderních přístupů ve využití dostupných dat (data science, big data), tak s rozvíjejícími se programy na podporu finanční gramotnosti.

Poslední rok se úvěrový trh nesl především ve znamení nízkých úrokových sazeb a nízké nezaměstnanosti, což se projevilo ve velkém nárůstů úvěrů na bydlení, i přes neustálý nárůst cen bytů a domů. Lze předpokládat, že investice domácností do nemovitostí do určité míry vytlačily potenciál růstu trhu spotřebitelských úvěrů (některé domácnosti mohly v roce, kdy se rozhodly pro investici do vlastního bydlení více šetřit na běžné spotřebě).  V roce 2016 došlo k poklesu cen spotřebitelských úvěrů. Ve srovnání s vyspělejšími státy EU je však RPSN u spotřebitelských úvěrů v ČR stále relativně vysoká.

Dalším důležitým ukazatelem je objem nových úvěrů poskytnutých v roce 2016. I zde je patrná dominance bankovního financování spotřebitelů. V posledním roce došlo k mírnému nárůstu objemu poskytnutých úvěrů (růst 0,4 %). Přesun velké části objemu nových úvěrů z nebankovních spotřebitelských k bankovním je dán tím, že společnost Cetelem se stala bankou – zahraniční pobočkou BNP Paribas Personal Finance SA, a tak je do statistiky nebankovních poskytovatelů počítána jen v prvním čtvrtletí 2015. Po očištění od tohoto vlivu došlo v roce 2015 naopak k meziročnímu růstu nově poskytnutých spotřebitelských úvěrů nebankovními poskytovateli o 7,2 %.

Ke konci června roku 2016 činily bankovní úvěry spotřebitelské povahy cca 215,5 mld. Kč. Mezi nejvýznamnější poskytovatele bankovních úvěrů v ČR patří tradičně Česká spořitelna, Moneta (dříve GE Money), ČSOB včetně ERA – Poštovní spořitelny a Komerční banka.

Mezi největší nebankovní poskytovatele spotřebitelských úvěrů v roce 2015 patřily tradičně Home Credit, Provident Financials a ESSOX. Cetelem jako největší poskytovatel nebankovních spotřebitelských úvěrů z minulých let se stal v průběhu roku 2015 bankou. Nebankovní spotřebitelské úvěry poskytovalo celkem 17 členských společností ČLFA (včetně leasingových společností, které je poskytují dodatkem k leasingovým produktům). V roce 2015 byly poskytnuty úvěry členskými společnostmi ČLFA v celkové výši 28,4 mld. Kč (309 922 smluv), což představuje při zohlednění absence výsledků Cetelem, a.s. meziroční zvýšení o 7,2 %. Produktově tvořily 26,7 % objemu neúčelové úvěry (43,2 % dle počtu smluv), 31,8 % revolvingové úvěry (21,7 % dle počtu smluv) a 41,5 % úvěrové a splátkové smlouvy v rámci financování hmotného majetku (35 % dle počtu smluv). Počet aktivních úvěrových smluv na konci roku 2015 byl 1 539 339, což představovalo objem 56,85 mld. Kč.

Češi a zadlužování v roce 2017

Výhled dalšího zadlužování českých domácností bude souviset jednak s globálními makroekonomickými podmínkami, tak i s lokálními, kam patří i fiskální politika české vlády a monetární politika České národní banky. Pokračující ekonomický růst by měl nadále přispívat k růstu spotřeby domácností a také úvěrového trhu. Vliv může mít i očekávané omezení hypoték jen do určitého procenta k hodnotě kupované nemovitosti, která může omezit poptávku po úvěrech na bydlení a naopak přispět k růstu spotřebitelských úvěrů. Snižující se míra nezaměstnanosti by zároveň mohla nadále snižovat podíl problémových úvěrů, u kterého s vysokou pravděpodobností dojde i k systematickému snížení vlivem nových pravidel na trhu spotřebitelských úvěrů (a s nimi zodpovědnější přístup ke kreditnímu riziku).

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…