V Praze včera proběhl seminář odborníků a laické veřejnosti věnovaný sporům o děti po rozpadu rodičovských vztahů.

Nadále panuje velká nespokojenost se způsobem rozhodování v těchto sporech, kdy od samého počátku až do finálního rozhodnutí jsou tyto spory zatíženy řadou vad, nejednotností postupů a způsobů rozhodování.

Hned na počátku sporu nejsou nastolena jasná pravidla oběma rodičům. Buď soudy a sociální odbory ponechají situaci zcela bez zásahu, a to i v případech, kdy si jeden rodič uzurpuje dítě, přemístí jej mimo dosavadní obvyklé bydliště apod. V jiných případech sice zasáhnou, ale tak nešetrným způsobem, že jednoho z rodičů, zpravidla otce, odsunou na vedlejší kolej a umožní mu pouze minimalistický kontakt s dítětem. Tím vytvoří podmínky, které nevyhnutelně vedou k zakonzervování tohoto stavu a konečnému rozhodnutí potvrzujícímu tento stav, aniž by soud měl vůbec šanci zjistit, jaký způsob péče o dítě je nejvhodnější. Státní orgány tak nechrání zákonná práva rodičů a dětí do doby, než bude prokázána potřeba jiného uspořádání.

Značným problémem je zneužívání dětí k prosazení názoru jednoho rodiče. Názorům dětí není věnována patřičná pozornost, ale jsou přebírána jejich vyjádření bez ohledu na to, zda byla něčím či někým ovlivněna. Tím se děti stávají žádaným cílem manipulace ze strany jednoho či obou rodičů, což vede k jejich psychickému poškozování. Rozhovory sociálních pracovníků a soudů s dětmi jsou často bez možnosti ověření ze strany rodičů, zda nejsou vedeny nevhodně a ve prospěch jednoho z rodičů.