Michaela Julišová: Apologetové věčného blaha

20.10.2016 9:03

"Dějiny lidstva jsou dějinami válek. Válka je pokračováním politiky jinými prostředky." A podobnými citáty v tomto duchu můžeme pokračovat dál. Všechny mají něco společného, vycházejí ze smutné, avšak faktické reality. Války již dávno nemají pouze konvenční podobu. Nové situace si vyžadují nový modus operandi, a tak tu máme hybridní války, invazivní války, mediální války etc.

Michaela Julišová: Apologetové věčného blaha
Foto: pixabay.com
Popisek: Válka, ilustrační foto

Po relativně delším období zdánlivého klidu se i z Evropy stala bojová zóna. Přičemž masivní invaze přistěhovalců z islámských zemí je jen jeden z průvodních jevů a symptomů novodobé evropské historie fatálních konfliktů. Nejsme tedy pouze svědky střetu dvou nekompatibilních civilizací, jak mnozí uvádějí, jsme svědky i účastníky občanské války v rámci naší západní civilizace.

Naše západní civilizace je napadena a sžírána vnitřním destruktivním morem kulturního pesimismu a nenávistí vůči vlastní kultuře a civilizaci, jehož protagonisté a šiřitelé mu nasadili masku tzv. humanismu, což vnímám jako ten nejodpornější a nejslizčí podvod na všechny dobré lidi. Pod pláštíkem dobroty, pravdy a lásky se odehrává nejhanebnější sociální konstrukt mocenských struktur přikrytý politickou korektností coby novou variantou cenzury, takzvaným humanismem, jež má preventivně vyřadit potenciální kritiku a voláním po všeobjímající jednotě, jejímž cílem je unifikovat názor veřejnosti do kýžené podoby. Tento zdánlivě libý soustavný apel na lidskou a společenskou jednotu, na občanské sjednocení názorů ve jménu imaginárního slíbeného dobra, však v této podobě rozhodně nemůže znamenat všeobecné blaho pro všechny. Proklamovaná názorová jednota totiž signifikuje výhradní požadavek na absolutní souhlas s nekompromisním diktátem zájmové skupiny parazitů, kteří zneužívají naši společnost potažmo celou civilizaci a nyní ve jménu takzvaného bohulibého konsenzu lidstva, realizují ukotvení a upevnění své verze globalizované společnosti a diverzifikovaného práva. Kdo první formuluje a instaluje agendu setting, ten vládne a inkasuje! To je danost.

Neméně fascinující je i metoda manipulace účelově vyvíjená k ovlivňování veřejného mínění a získání veřejného souhlasu. Agrese při prosazování multikulturalistických dogmat, které jsou namířené proti občanské společnosti a jejím hodnotám, proti stávajícím zákonům, proti naší kultuře, proti konzervativnímu modelu rodiny, proti občanskému konsenzu naší civilizace, má formu toho nejzákeřnějšího pozvolného teroru, jež je vyvíjen proti všem kritikům a názorovým oponentům. Vše za účelem roztříštění společnosti, demokracie, lidských práv a práva jako takového a upevnění projektu kosmopolitarismu. Komu ovšem prospěje rozbití národních celků a následná bezbřehá džungle kosmopolitarismu? Bude to opět velký kapitál a jeho byznys, který při rozdrobení zájmových integrit (národních států atd.) posílí svůj vliv a moc a naopak jednotlivé malé identity při prosazování svých zájmů citelně oslabí.

A tak se najednou dovídáme, že společnost hnědne a fašizuje se, ač se žádné fašistické rejdy neodehrávají a jediné agresivní zločinné teroristické aktivity zde vyvíjení přistěhovalci z islámských zemí a apologetové ultralevice. A mohou se klidně nazývat neziskové organizace, humanistická hnutí, Klinika atd. Podstatné jsou jejich aktivity, mnohdy nezákonné, které zásadním způsobem rozdělují a rozkližují společnost, a tak napomáhají postupnému kosmopolitarismu, tedy zájmům "velkého byznysu". Kdo je organizuje a platí? Evropská unie z daní občanů, různé podivné fondy sponzorované "dobrotivými" mecenáši (např. projekt Norské fondy, jejichž náplň je financování multikulturní diverzity) a vládnoucí evropské establishmenty, rovněž z daní občanů.

Nálepku fašista, xenofob, rasista ihned obdrží každý, kdo kritizuje vynucovaný jednotný názorový souhlas s diktaturou multikulturalismu. Dle propagandistické kampaně apologetů blaha máme radostně kvílet a vzájemně souznít při bizarním sebedestruktivním etnomasochismu vůči vlastní civilizaci a s optimistickým nekritickým entusiasmem přijímat vše z civilizací cizích. Nátlaková agenda zfanatizovaných příznivců tohoto perverzního etnomasochismu je založená na nekompromisním prosazování údajně pokrokového multikulturalismu, který tito fanatici obhajují sadou iracionálních domněnek a zbožných přání, jež vystavují na roveň faktů. A to všechno přesto, že multikulturalistická realita jednoznačně deklaruje opak jejich domněnek. Úspěch jejich kampaně je založený na agresi s jakou prosazují svoje dogmata a neústupné radikální dehonestaci názorových odpůrců formou podpásovek, podrazů, zinscenovaných překrucování, ohýbání reality a vykonstruovaných lží.

Jak dlouho ještě může veřejnost mlčet ke kaskádě těchto zlovolných absurdit? Z četných historických i současných zkušeností je logicky jasné, že multikulturalistický ráj se bude postupně v Evropě hroutit. A tak se pravděpodobně dočkáme ještě závažnějšího ohýbání reality, podstatně větších lží a překrucování, agresivnějšího vyhrožování všem kritikům multikulti ráje. Proklamovaná dogmata budou prosazovaná s podstatně intenzivnějším tlakem. S převráceným pojetím spravedlnosti bude trpět i právní systém. Islámští delikventi budou státním aparátem chráněni a omlouvání a jejich oběti zpochybňovány a dehonestovány. Což už se nyní děje. Známé jsou příklady ze Švédska, ale i odjinud.

Vyšinuté a bizarní události v Evropě, které sledujeme a prožíváme několik posledních let, a nad kterými jsme zpočátku jen kroutili hlavou a zvedali obočí, mají svoje autory. A co víc, dokonce nabírají na četnosti i intenzitě. Nepovšimnut ve společnosti dozajista nezůstane ani nebetyčný kontrast mezi stupňujícím se buzerováním a nátlakem uplatňovaným vůči domácím občanům starousedlíkům a naprostou benevolencí a extrémním liberalismem ke všemu cizímu, zejména ke všemu islámskému. Toto je charakteristický precedent nové podoby EU, ke které tento účelový sociální projekt rychle směřuje. Evropské vládnoucí establishmenty a elity prostřednictvím masivní propagandy občanům namlouvají, že praktikování kulturního pesimismu vůči vlastní společnosti a civilizaci je ta jediná správná životní strategie a cesta k věčnému míru celého světa. Historie lidstva sice je historií válek a agrese, ale dle evropských establishmentů se působením naší sebedestruktivní politiky náhle vše zázračně změní a otočí v nekonečné lidské souznění a mír, protože my si to přejeme. A to zcela postačí k tomu, aby toto stanovisko ihned pochopily a převzaly všechny ostatní civilizace a ihned se přidaly k této "mírové fatwě".

Je to naivita, hloupost nebo kalkul? Z podstaty logiky věci a zkušeností z dlouhodobé historie lidstva je zřejmé, že kdo tyto bludy hlásá, nemůže je myslet vážně!

Jenom malé věci se musejí skrývat, těm velkým nikdo nevěří. Co je tedy cílem obludností, které otravují Evropu a Evropany, nechávám na čtenářích.

Kosmopolitarismus však pro naprostou většinu obyvatel rozhodně neznamená osvobození, ale naopak názorovou i zájmovou izolaci a oslabení v roztříštěném individualismu.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Bc. Vít Rakušan byl položen dotaz

Jak můžete někoho obvinit bez důkazů?

Vaše vláda nálepkuje dost často, vy hlavně a chcete bojovat proti dezinformacím, ale jdete podle vás příkladem? Je podle vás v pořádku, že někoho obviníte a pak nejste schopný u soudu říci, na základě čeho a svá obvinění doložit? A omluvíte se SPD nebo se odvoláte? https://www.parlamentnilisty.cz/p...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 351. díl. Coriolanus

20:28 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 351. díl. Coriolanus

Ve vaší blízkosti, pánové, by mi mohl změknout mozek... Petr Žantovský našel zdroj pro poetické zhod…