Jsi starý a nemohoucí? Proč tě nechávat doma v péči blízkých, když je nutné naplnit ústavy!
V této zemi existuje nespočet zařízení, která poskytují péči o seniory a lidi, kteří jsou na takové pomoci závislí. A nedělejme si iluze, že takovouto činnost provozují takříkajíc za hubičku. Realita je poměrně jasná, neboť tu jde o skutečně těžký byznys, do něhož stát s radostí peníze bez řečí investuje. A o tom, že nejde o malé peníze, mluví i fakt, že jen za posledních několik let vzniklo podobných zařízení více než dost. Pročpak asi?
Proč stát vynakládá bez jediného slova miliony až miliardy korun na příspěvcích pro lidi, kteří jsou v takovýchto zařízeních umístěni, když na druhé straně na ty, kteří jsou v domácím prostředí a v péči rodinných příslušníků, prostředky krátí? Proč těmto lidem, kteří se doma starají o své blízké, nedá stát tolik prostředků, aby mohli důstojně a bez újmy pro sebe tuto péči poskytovat? Proč stát hojně nepodporuje péči o seniory a staré lidi v domácím prostředí, v prostředí, které je jim blízké, přirozené a příjemné? Nežijeme trochu v divné době, kde stát chce tak nějak vytvářet seniorské „lágry“ zvané domovy seniorů, v nichž panuje segregace určité skupiny lidí? Přitom se stačí podívat směrem na západ, jak se žije tamním seniorům. O tom však můžeme jen snít…
Nemohoucí lidé jsou pro úřady přítěží, peníze na jejich domácí péči úředníci moc dávat nechtějí!
Přitom by však stačilo skutečně málo, aby se také lidem závislým na péči jiné osoby žilo u nás pěkně a důstojně. Proč stát prostřednictvím svých úřadů sociální péče a úřadů práce neustále doslova „buzeruje“ a šikanuje ty, kteří se snaží těmto lidem – mnohdy svým blízkým – zajistit pomoc a péči doma? Proč jim stát prostě a jednoduše nepomůže tím, že jim dá dostatek prostředků na to, aby se o takového člověka mohli řádně postarat? Proč jim stát neustále musí svými nesmyslnými nápady a výmysly šlapat na paty? Takových otázek je více než dost. A nejen to!
Na problém domácí péče o nemohoucí lidi už léta poukazují organizace, které se této činnosti věnují. Podle nich je mnohdy už problém v tom, že lidé, kteří se chtějí o své nemohoucí rodiče postarat, musejí často opustit svá zaměstnání a žít z dávek hmotné nouze a příspěvků na péči, které nemohoucí pobírá. To však zdaleka k jejich samotnému životu ovšem nestačí, neboť příspěvky na péči jsou tak nízké a téměř „ubohé“, že jen blázen by opustil svou práci a žil jako dobrodruh. Vždyť pokud nemohoucí člověk pobírá příspěvek třeba ve výši čtyř tisíc korun, při propočítání na den to vychází na částku kolem 130 korun. Za takovou částku těžko může někdo vykonávat péči o nemohoucího v domácím prostředí. A právě v tom je dost značný problém, díky němuž tolik lidí nakonec vlastně končí v těch zatracených ústavech a starobincích, kde po několika málo letech nakonec zemřou. A co je na tom vlastně vůbec nejhorší? Že těm, kteří rozhodují o zákonech a fungování sociální sféry v této zemi to vůbec nevadí.
Není to vlastně tak nějak hanebné?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
