Po dvou vládních stranách se na svůj sjezd (23. – 24. květen) chystá i ta třetí, podle názvu křesťansko-demokratická. Kdyby na něm chtěli lidovci udělat něco opravdu zásadního a čestného, měli by si především odhlasovat změnu značky KDU-ČSL. Nejde ani tak o zkratku ČSL, jakkoli Československo již dvaadvacet let neexistuje, ba dokonce ani o přívlastek „demokratická“, neboť jsme už dávno zvykli, že pod hlavičku demokracie se vejde třeba i totalita. Mystifikací však je (samozřejmě nejen u nás) v současném názvu strany především to K - křesťanská.

Tradiční strana bez tradičních hodnot

K žádnému přejmenování partaje na lidoveckém sjezdu samozřejmě nedojde. Uchování slova „křesťanský“ totiž v sobě nese marketingovou záruku, že o politiku se jinak příliš nestarající poctiví křesťané z tradičních lidoveckých lovišť současnou relativně úspěšnou lidoveckou garnituru ve vrcholové politice udrží.  Ještě za Bartončíkovy či Luxovy éry autenticky usilovali někteří přední lidovečtí politici o obranu tradičních hodnot před liberálně levicovým džihádem našich západních spojenců – vzpomeňme namátkou dnes již politicky vyautovaného Jiřího Karase. Zato dnes není ve vedení strany nikdo, kdo by křesťanské pojetí života ve společnosti aktivně prosazoval.

Budou-li mít čeští „křesťanští demokraté“ v popředí takové osoby, jako je Daniel Herman, mají bezprostřední politické výsluní zajištěno

Otázkám spjatým s ochranou života a tradiční rodiny se žádný vysoce postavený lidovec nevěnuje. Naopak. Jejich praktické kroky vyznívají pro rodinu, zvláště pak práva rodičů na výchovu svých dětí, spíše rozkladně. Například oproti ústně danému slibu, že podpoří domácí vzdělávání dětí na druhém stupni, dali lidovečtí poslanci přednost koaličnímu smíru. V rozhodujícím hlasování o novele školského zákona se zachovali typicky lidovecky – hlasování se zdrželi. Ale kdyby jen to.

Byli to oni, kdo podstrčili ministru školství, socialistovi Chládkovi, myšlenku na oživení totalitního dědictví - povinnou předškolní výchovu ve školkách. To si lidovecký poslanec Ivan Gabal, vyživovaný před vstupem do parlamentní politiky miliónovými granty na předstírané řešení "cikánského problému", musel vzít za rukojmí všechny slušné a zodpovědné rodiče, kteří k dobré výchově svých dětí žádnou „mateřskou“ školu nepotřebují? Snad jedinou světlejší výjimkou se jeví být europoslanec Tomáš Zdechovský, upozorňující na zločiny juvenilní justice. Z jeho různých výroků se však zdá, že ani on si neuvědomuje souvislost tohoto zla s jinými totalitními výstřelky jím vyznávaného europeismu.