Bílé Turecko v Blatničce
Do vinárny Blatnička v Michalské ulici vešla před časem drobná černovláska s obličejem jako panenka, usadila se na barové židličce a požádala o jídelní lístek.  
Vybrala si jídlo se spoustou zeleniny, které přišlo na obrovském talíři.  
Napadlo mě, že doba potřebná k tomu, aby byl celý obsah talíře přepraven na místa, kde bude předán odpovědným orgánům, bude spíše delší než kratší a dala by se zpestřit nějakou konverzací.
Pokus byl úspěšný. Slovo dalo slovo a za chvíli řeč takzvaně plynula.

Dozvěděl jsem se, že se slečna jmenuje Selin, pochází z Istanbulu a vrací se z  Belgie, kde byla navštívit svého přítele.
O Praze už hodně slyšela, tak si řekla, že si tu udělá zastávku a podívá se na město. Nezklamalo ji, naopak.
Studuje medicínu v druhém ročníku. Mluvila elegantní angličtinou s dobrou slovní zásobou, Evropu měla procestovanou. 
Snažil jsem se, aby naše konverzace nebyla příliš náročná a neumenšovala gastronomický zážitek. Kuchař Martin je totiž vyhlášeným mistrem. 
Přístupová jednání Turecka k EU a další prekérní otázky jsme tedy neprobírali.

Spíše jsem se pokoušel na evropské poměry současné i minulé nahlédnout z humornější stránky. Překvapilo mne, jak dobře Selin „respondovala“ na české černohumorné historky. Jelikož jsme seděli několik set metrů od kavárny Montmartre, kam chodíval Jaroslav Hašek, dozvěděla se něco i o něm.

O tureckých ženách a dívkách jsem toho moc nevěděl. Pokud jsem měl ale do té doby dojem, že turecká žena je domácí puťka, která chodí dva metry za svým manželem, Selin mě z něj rychle vyvedla. 
Předvedla chování individualistické zcestovalé ženy se samostatnými názory, dobrým přehledem o situaci v Evropě a vyhraněným smyslem pro humor - to vše v míře větší než malé zvláště vzhledem ke svému mládí.

Bílí a černí Turci
Na Selininu návštěvu jsem si vzpomněl, když jsem četl reakce na výsledek hlasování „západních“ a hlavně německých Turků při referendu o změně turecké ústavy.
Selin patří jednoznačně k takzvaným bílým Turkům a podle toho také asi volila. Jako bílí Turci se označují vzdělanější sekulární a evropštější obyvatelé velkých měst na západě Turecka s lépe placeným a kvalifikovanějším zaměstnáním. Černými Turky jsou nazýváni obyvatelé východních částí země nebo přistěhovalci odtamtud, zemědělci a venkované, kteří upřednostňují tradiční hodnoty a islám. Erdogan se považuje za Turka černého.