Milan Knížák: Likvidace schopných, adorace podvodníků
29.05.2019 7:32
Když se petičním křiklounům podařilo donutit k rezignaci ministra kultury (kterého však může ještě zachránit prezident), cítí se silní. Kauza Jiřího Fajta, který nestydatě okrádal stát, je zářným příkladem převrácení hodnot. Petenti se cítí být jedinými spravedlivými a mravnými a vůbec jim nevadí, že o problému nic neví, klidně vtisknou svůj podpis pod jakoukoli petici.
Foto:
Hans Štembera
Popisek: Profesor Milan Knížák
reklama
Když předseda Senátu Jaroslav Kubera přednesl v Terezíně logický a podle mého názoru velmi potřebný projev, zvedlo se proti němu stádo pitomců, kteří neunesou pravdu a otevřenost, a vyzývají Kuberu k odchodu z funkce. Je to projev politické řevnivosti a strachu z pravdy.
Jaroslav Kubera se svou přímostí a normálním mozkem (který nepodléhá náporu módních trendů, jež obracejí lidský život naruby), se řadě lidí v čele Senátu nelíbí. To je právě důkaz, že tam patří.
Ještě nedávno znělo heslo: „Děkujeme, odejděte“.
Dnes je to pregnantnější: „NEDĚKUJEME! ZMIZTE!“
Je podle vás fér někoho nutit jít válčit, když nechce, a lze takové lidi vůbec nějak motivovat? Jestli někdo před válkou utekl, myslíte, že je něco, co ho přiměje jít válčit? Vždyť není nic cennějšího, než život. A jelikož se válka pro Ukrajinu nevyvíjí vůbec dobře, není třeba řešit, co bude Ukrajin...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
