Protestní akce v Kyjevě se staly příčinou hluboké politické krize na Ukrajině. Převažuje názor, že ukrajinská společnost se snaží balancovat mezi dvěma silovými centry.

Vnitropolitická situace Ukrajiny vychází z historicky podmíněných faktorů. Především je to postsovětské dědictví provázené hledáním národní identity a kulturně - politické náležitosti způsobují nepřehlednost a nepředvídatelnost projevů.

Zahraniční politika Ukrajiny nevychází z jasně definované a dlouhodobě sledované strategie je však nutné přihlížet k této historické podmíněnosti a úzkému provázání zahraniční a vnitřní politiky.

Ukrajinská ekonomika byla druhou největší v rámci Sovětského svazu. Po jeho rozpadu bylo nastoleno tržní hospodářství, jehož nástup v podobě „šokové terapie“ byl velice bolestný: zemi postihla hyperinflace, mnoho podniků ukončilo výrobu, privatizace probíhaly neprůhledným způsobem.

Ukrajinské hospodářství nadále nese znaky postsovětské ekonomiky orientované na obory s nízkou přidanou hodnotou a převahou těžkého průmyslu, zejména metalurgie. Nejdůležitějším sektorem je těžba černého uhlí v oblasti Donbasu (s hlavními centry Doněck a Luhansk), který je zároveň hlavním průmyslovým regionem země.Na podzim roku 2008 zasáhla zemi celosvětová finanční krize a Ukrajina společně s Maďarskem přijala mnohamiliardový úvěr od Mezinárodního měnového fondu. Největšími obchodními partnery jsou země EU, Rusko (potažmo SNS) a Turecko. V prvních letech 21. století ukrajinská ekonomika nastoupila poměrně rychlý a stabilní růst (HDP v roce 2007 vzrostl o 7,3 %). Optimistická čísla však zakrývají vážné přetrvávající problémy.

Není asi dobré vnímat Ukrajinu jen jako tranzitní teritorium energetických surovin z RF nebo jako výchozí či tranzitní stát legální a nelegální migrace.

V současné době hlavní nátlak na Ukrajinu tvoří její obrovský dluh (93% HDP), jehož krytí projednává ukrajinská vláda s MMF neúspěšně. Ukrajina (45 644 419 obyvatel) není klasická evropská země a její těsnější připojení k EU by bylo pro ni výstupem z dosavadních dějin. Rusové nejsou pro všechny Ukrajince nepřátelé, jak si mnozí myslí. Nezapomeňme, že Kyjev byl kdysi hlavním městem celé Rusi, s Ruskem je spojuje společný boj proti Tatarům a Turkům, odpor k polské nadvládě.

Zděděným úspěchem bývalé sovětské politiky všeobecného přístupu ke vzdělání je téměř stoprocentní míra gramotnosti v postsovětských státech; na Ukrajině dodnes činí 99,4 % a je tak jednou z nejvyšších na světě. Primární a sekundární vzdělání je povinné; začíná v 6. roce věku dítěte a trvá zpravidla 12 let.

Rok 2012 se nesl ve znamení pokusů ukrajinského prezidenta, vlády rozšířit pole působnosti zahraniční politiky o netradiční destinace, neboť důvěra vládnoucích politiků evropských zemí i USA k ukrajinské vládě, jakož i počet a kvalita jejich cest na Ukrajinu, postupně klesala .
Za této situace prezident Viktor Janukovyč odmítl podepsat asociační dohodu s EU a doufal v uzavření strategického partnerství s Moskvou. Ukrajinská opozice se důrazně postavila proti sbližování země s Ruskem. Prezidentovi a vládě pohrozila "totálním odporem".

Podle opozice hodlá ukrajinský prezident v nejbližší době podepsat smlouvu o připojení Ukrajiny k celní unii Ruska, Běloruska a Kazachstánu.

S Putinem se Janukovyč sešel při svém návratu ze státní návštěvy Číny. Pochlubil se tím, že Ukrajině v Pekingu dojednal investice v přepočtu za 160 miliard korun. Týkají se mj. výroby letadel, kosmického výzkumu, ale i zemědělství - Ukrajina bude na čínský trh dodávat potraviny.

Podle ukrajinské opozice tak hledá Kyjev odbytiště, která by nedozoroval Mezinárodní měnový fond. A tato země velmi naléhavě potřebuje finance v hotovosti, jenže nesplňuje kritéria Mezinárodního měnového fondu..

Ukrajina se ocitla na rozcestí a dlouho to vypadalo, že se ve svém směřování přikloní spíše k Bruselu a podepíše asociační smlouvu a dohodu o volném obchodu. Těsně před summitem ve Vilniusu, kde mělo k tomuto podpisu dojít, ale Kyjev změnil svůj názor a rozhodl se dokument nepodepsat. Pokud by Ukrajina dohodu podepsala, tak by se mohla dostat do závislosti na ekonomice EU.

Ukrajinská opozice ve skutečnosti nemá žádné strategické cíle. Činnost opozice je v první řadě spojena s tím, co vzniklo chaoticky . A tato chaotičnost nebyla spojena s politickými motivy, ale se vztahem úřadů (představovanými bezpečnostními složkami) k lidem. Jedná se o rozehnání protestujících a účastníků akce, ke kterému došlo v noci na 30. listopadu. Právě kvůli tomu, a nikoliv pod vlivem opozice, se desítky tisíc lidí 1. prosince shromáždily v centru města. Státní moc proti lidem vystoupila tvrdě.

Na druhé straně na začátku roku 2014 hodlá Rusko obnovit dodávky ropy ropovodem, jenž vede k oděské rafinérii ropy. Sdělila to agentura Reuters . Reuters dává obnovení dodávek do Oděsy po více než tříleté přestávce do souvislosti s odmítnutím Ukrajiny podepsat asociační smlouvu s EU a s jednáními mezi prezidenty RF a Ukrajiny Vladimirem Putinem a Viktorem Janukovyčem. Dříve bylo oznámeno, že Kyjev čeká od těchto jednání úvěr ve výši 15 miliard dolarů a značné slevy na plyn.

Rusko drží v ruce levnou naftu a plyn, které dodává a slibuje, že pokud Ukrajina podepíše asociační dohodu s EU, nasadí normální ceny pro Evropu. To by byla katastrofa, nemluvě o tom, že východní hranice s Ruskem je nyní pro mnoho druhů zboží bezcelní, východní Ukrajina má s Ruskem nadstandardní obchodní styky a další katastrofou by bylo uzavření této hranice na úroveň standardní evropské hranice, jak to požaduje EU ve své asociační dohodě.

Balík ukrajinsko-ruských dokumentů podepsaný 17.12.2013 v Moskvě otevírá dobré perspektivy pro ekonomiku Ukrajiny v nejbližších letech, zdůraznil na zasedání ukrajinské vlády její předseda Nikolaj Azarov.

Jak řekl premiér, obě strany se domluvily také o „mimořádně výhodném úvěrování ukrajinské ekonomiky“. Umožní to Ukrajině schválit sociální rozpočet na rok 2014“

Nelze také opomenout , že po příjezdu do Kyjeva se bývalý německý ministr zahraničních věcí Guido Westerwelle a vysoká představitelka EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová, místo setkání s oficiálními zástupci ukrajinské vlády, přidali se k protivládním demonstrantům .

Kancléřka Merkelová vyslovila politování v souvislosti s tím, že ukrajinský prezident Viktor Janukovyč odmítl podepsat dohodu o přidružení s EU. Kancléřka, ale vyzvala k tomu, aby nikdo nenutil Ukrajinu, aby přijímala rozhodnutí „buď – anebo“.

„Nesmí nastat situace, kdy bude země, rozkládající se mezi Ruskem a Evropskou unií nucena přijímat zásadní rozhodnutí, na čí je straně – té či oné“, zdůraznila předsedkyně německé vlády.

Ukrajina není klasická evropská země a její těsnější připojení k EU by bylo pro ni výstupem z dosavadních dějin. Na druhé straně je pochopitelná nedočkavost mladých lidí, kteří vidí vyspělou Evropu, domnívají se, že připojením k EU urychlí svoji cestu k blahobytu a záruce svobody, zatímco s Ruskem to bude trvat dlouho, a celé směřování je nejisté a záruka demokratického režimu není také jistá.