Máme u nás v českém jazyce jedno takové záhadné úsloví. A ještě záhadnější je způsob, jímž se toto úsloví vysvětluje. To záhadné úsloví sluje – „natotata“.

A když pak někdo „zabrousí“ do lingvistické oblasti v touze rozpoznat, co vše zahrnnuje ono úsloví „natotata“, kromě všech možných a obvyklých hned, ihned, okamžitě, rázem, neprodleně, promptně, rovnou měrou, za chviličku, obratem, bez odkladu, obratem ruky, obrátkou, v okamžení, tak člověku nakonec jako nejlepší vyvětlení předchozího pojmu přijde – „cobydup!“

Čeština vám prostě nabídne tolik nádherných možností – jak se neopakovat!

A proč jsem se vlastně ponořil do lingvistických tajů našeho jazyka?

Četl jsem už snad ve všech možných magazínech a novinách, a na nejrůznějších webech a portálech, jak naši slovutní žurnalisté rozebírají „třas“ kancléřky Merkelové.