Revoluční na protonové léčbě je skutečnost, že protonový paprsek  cíleně likviduje pouze nádorové buňky a nepoškozuje zdravou tkáň.  Úspěšnost onkologické léčby je dána dvěma faktory. Posuzuje se jednak vyléčení nádoru  a pak právě kvalita života po provedené léčbě, tedy snížení vedlejších účinků léčby.

Radioterapie neboli ozařování je jednou ze tří metod, používaných k léčbě lidí s rakovinou. V nějaké fázi svého onemocnění se s ozařováním setká 50-70% onkologických pacientů.   Ti byli až dosud ozařováni tzv. fotonovým zářením. I přes obrovský pokrok ale není možné, aby tento typ záření nezasáhl také zdravé tkáně v okolí nádoru. V praxi to pak znamená, že nežádoucí vedlejší účinky vyžadují další samostatnou léčbu a z  dlouhodobého  hlediska vedou k trvalým následkům.  U jiných pacientů zase samo riziko ani neumožňuje použít takovou dávku ozáření, která by dávala šanci na vyléčení nádoru nebo dokonce jeho poloha v těle pacienta, ozařování vylučuje.

Protonová terapie naproti tomu umožňuje zacílit na nádor. Zatímco fotony při léčbě předají maximum energie na povrchu a s hloubkou jejich energie klesá, protony předávají minimum energie při průchodu tkání, čímž šetří tkáň před nádorem a díky uvolnění energie v nádoru  se tkáně za nádorem neozáří.

A pro koho je protonová terapie vhodná? Vlastně všude tam, kde se nechceme smířit  s tím, že bude nemocný ozářen víc, než je nutné a nechceme riskovat všechny dlouhodobé důsledky, které z toho vyplývají.