I jinde v Británii chudší vrstvy hlasovaly pro Brexit. Podlehly představě, že Poláci, Východoevropané obecně, Asiaté a další imigranti, kteří se zajišťují například jahody se šlehačkou pro britské domácnosti, jim berou obživu. A tak se Britové začali ptát, proč by o nich mělo rozhodovat jakési panstvo v Bruselu, které si ani nezvolili a většinu z těch papalášů ani neznají. „Je to oblast s největší nezaměstnaností, mnoho tamních lidí trpí chronickými chorobami a hodinová mzda je tam o dvacet procent nižší než na jihovýchod odtud,“ charakterizovala Sunderland agentura Bloomberg s tím, že ve městě je navíc i málo studentů. Ti by totiž hlasovali spíš pro setrvání v EU.

Lexit – právě sociální důvody jsou skutečným důvodem Brexitu. Premiér David Cameron, který oznámil rezignaci, a mnozí další si zřejmě nedokázali spočítat, kolik je v Británii chudých, nebo nepočítali s tím, že se sociální důvody stanou hlavním důvodem pro hlasování pro odchod z EU. Levicovým představitelem euroskepticismu je Jeremy Corbyn. Levicová novinářka Ellie Mae O'Haganová o tomto fenoménu píše: „Je to významná menšina, která je přesvědčena o tom, že EU upevňuje neoliberální ekonomii, je příliš blízko k finančnictví a je tím zásadně nedemokratická. Zleva vedené referendum o vystoupení Británie z EU se konalo už v roce 1975, tedy dva roky poté, co Británie do tehdejšího ES vstoupila. Tehdy byl levicovou kampaní například Tony Benn, dnešní Corbynův poradce. Tehdy byli levicoví politici přesvědčení, že Evropské společenství je překážkou pro národní vlády při jejich zavádění socialistického programu.“