Jedním z posledních „hitů“, o kterých je v souvislosti s problémem řeč je otázka jejich asimilace v Německu s tím, aby nedošlo k chybám, jejichž následky pociťuje především Francie a Belgie.

Plán A2 a „Obergrenze“

Hledá se východisko, které bude jistě nelehké a vše leží na bedrech především kancléřky Merkelové a strany CDU, která v koalici s CSU podle posledního průzkumu Bild am Sonntag ztratila v posledním týdnu dvě procenta hlasů (nyní má 36procent) (viz zpráva Reuters). Naopak pravicová Alternativa pro Německo (AFD) získala procento navíc ( má 10 procent) a právě tak SPD přibrala jeden procentní bod (má nyní 25 procent). V hledání východisek přichází vláda s novou iniciativou. Informuje o ní možná nástupkyně za Merkelovou, Julia Klöcknerová, která je jednou z pětice výkonných místopředsedů strany CDU. Jedná se o návrh zřízení registračních center na hranicích s Rakouskem. Přitom Klöcknerová ve svých mediálních výpovědích našlapuje opatrně a mluví o tom, že rozhodně podporuje koncept své šéfové ( tzn. otevřeného přístupu k imigrantům). Německým médiím je podezřelé, že se přestává mluvit o kvótách pro uprchlících a nastoluje se jiné řešení. Vysvětluje se to tím, že se Německo dostalo pod rakouský tlak, když to oznámilo svoji kvótu tzv. „Obergrenze“ ( to znamená nejvyšší počet) na 37 500 žadatelů o azyl, což by pro Německo znamenalo kvótu desetkrát větší. Německo přitom plánuje pro tento rok 200 tisíc. Je jasné, že „Obergrenze“ nelze dodržet.

Vymýšlí se nové řešení – tím je „Plán A2“, který znamená zpřísnění hraničních kontrol, aby se snížil nápor uprchlíků. Kontroly mají být vybudovány na německo-rakouské hranici. S plánem vznikají právní a faktické problémy a německý tisk to dává najevo. Například Frankfurter Rundschau poukazuje na paragrafy, kdy článek 16 německé ústavy se shoduje s ženevskou úmluvou. Z toho vyplývá, že jde opět jen o mlhovou clonu, neboť v tomto případě nelze odmítnou syrské uprchlíky.

Vláda nenaznačila, jak chce svůj návrh sladit s ústavou a lidskými právy. Proto některá média berou tento návrh spíše jako stranickou záležitost. Navíc vidí v tom návrh nikoliv CDU, ale Julie Klöcknerové, která potřebuje sedm týdnů před krajskými volbami vylepšit svůj profil. Někteří považují toto úmyslné zviditelnění Klöcknerové dokonce jako možný útok na pozici Merkelové. Novináři si všímají, že za iniciativu chválí tuto političku náhle v parlamentu šéf odborů střední třídy Christian von Stetten a Carsten Linnemann, zastupující v koalici CDU/CSU malé a střední podniky najednou tvrdí, že konečně je to krok správným směrem (viz).

Venkov laboratoř integrace

S další německou uprchlickou novinkou přišla včera agentura AFP a píše o tom, že nejlepší formou jak v Německu integrovat uprchlíky, je jejich umístění na německý venkov nebo do malých měst. Vyplývá to z vyjádření Karla-Friedricha Thoena z Ministerstva zemědělství spolkové země Durynska, který měl uvést, že „venkovské oblasti jsou laboratoří integrace na rozdíl od hustě obydlených městských aglomerací. Na venkově nemohou vznikat paralelní společenství.“ Z toho usuzuje, že „vesnická komunita je ideální příležitostí pro integraci." Názor podpořil Gudrun Kirchhoff, odborník na problematiku uprchlíků německého Institutu urbanistiky. Uvedl: „Nízké životní náklady, levnější nájem a do sebe těsně spletená komunita jsou hlavními faktory úspěchu k integraci nově příchozích.“ Dále odborníci poukazují na život v německých venkovských komunitách, kde společenský život v malé obci tvoří různé kluby a sdružení.