Mirko Raduševič: Tábory pro Romy, to už tu jednou bylo

07.08.2015 13:19

V Německu se zamýšlejí nad problémem uprchlíků a tvrdí, že by to s nimi nebylo tak zlé, kdyby nebylo jistých okolností týkajících se imigrantů z Balkánu. Pro ně se mají stavět zvláštní tábory v Bavorsku.

Mirko Raduševič: Tábory pro Romy, to už tu jednou bylo
Foto: Daniela Černá
Popisek: Romské protesty v Ostravě

Titulek z německého deníku Die Zeit napovídá, oč jde: „Politici ztrácejí trpělivost s vládami v zemích západního Balkánu“. Článek popisuje, jak se němečtí politici snaží vypořádat alespoň s částí uprchlíků. Jedná se o ty, kteří přicházejí z tzv. bezpečných zemí a myšleny jsou země západního Balkánu – Kosovo, Makedonie a Černá Hora. Noviny citují ministra při úřadu kancléřky Petera Altmaiera (CDU), který tvrdí, že jde o uprchlíky, jejichž žádost o azyl je dopředu bezpředmětná a pouze zbytečně do Německa přijíždí. „Jde o země, kde není žádná diktatura, ani válka, a navíc se připravují pro vstup do EU,“ říká Altmaier. 

V první polovině roku 2015 Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) registroval téměř 180 000 žádostí o azyl. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se jedná o nárůst 132,2 procenta a přitom každý druhý uprchlík pochází z některé ze zmíněných balkánských zemí. Navíc třetina problematických uprchlíků jsou Romové.

Ministr vnitra pro Severní Porýní-Vestfálsko Ralf Jäger se snaží najít pro tyto uprchlíky porozumění, když vysvětluje problém: „Měli bychom si představit, co běží v hlavách těchto uprchlíků. Jsou to lidské tragédie. Jak by jednal otec rodiny ve zbědovaném Kosovu? Pravděpodobně by se snažil odjet do Německa.“ Nicméně i tento politik nakonec uvede, že nezbývá než i těmto uprchlíkům říci, že nemají nárok na azyl a že nemají vyhlídky v Německu setrvat. 

Němečtí politici vědí, že Romové v těchto zemích nemají šanci najít práci a děti zde nechodí do školy, a proto vznášejí požadavek vůči těmto zemím, aby situaci vylepšili, nebo nebudou přijaté do EU. Tvrdí, že nechtějí opakovat chybu, které se dopustili v případě přijetí Rumunska a Bulharska. Navíc mnozí v Německu obviňují balkánské státy z toho, že jde o záměrnou politiku a chtějí se Romů zbavit.

Pod problémem balkánských uprchlíků je problém jiný

Další deník Die Tageszeitung píše o tom, že pojem Balkán již poslední dobou ztratil tolik na problematickém významu po vstupu Chorvatska, Bulharska a Rumunska do EU. „Ale tento strašák je tu znovu se svými veškerými problémy, které nám nyní připomínají utečenci odtud. Vznikají protiromské emoce. Není divu, že se v Bavorsku uvažuje o zvláštních uprchlických táborech pro utečence. Přitom největší procento utečenců z Balkánu tvoří Romové. Moment, to znamená tábory pro Romy,“ ptá se německý deník a dodává, že toto zde již jednou bylo!

Německý tisk, aspoň podle internetových zpráv píše o tom, že úřady a policie jsou ze situace zoufalí, bezradní a varují před rostoucím napětím. Tyto pocity se objevily údajně v tajné zprávě šéfa německé policie, který má mimo jiné psát o tom, že Německo je snem azylantů a uprchlíků. Podle něj existují celé klany Sintů a Romů, pro které je Německo cílem číslo jedna. „Celé klany jsou na pochodu," dává neoficiálně vědět o problému frustrovaný policejní šéf. Dále v tajném dopise pokračuje: „Nemáme účinný prostředek k řešení nového fenoménu". Média navíc mluví o nebezpečí, že toto vše může poskytnout politikům v předvolebním období potřebnou munici.

Problém dále analyzuje a rozebírá deník Frankfurter Allgemeine Zeitung, který upozorňuje na dřívější zkušenosti s Romy z Bulharska a Rumunska. Mluví se o tom, že proti jiným imigrantům jsou Romové problematičtější v jejich integraci na trhu práce. Deník cituje zprávu „Roma-Statusbericht“ (Zpráva o postavení Romů), podle které asi jedna třetina osob žije ze sociálních dávek, děti neumějí německy a řada mladých má špatné základní vzdělání. Některé rodiny nemají ani zdravotní pojištění a samy léčí mírnější typy nemocí. Jejich životní podmínky jsou velmi špatné a žádný soukromý podnikatel je nechce přijmout do zaměstnání. Jen každý pátý z této skupiny migrantů je zaměstnán. Problém je údajně i u sociálních bytů, kde tato skupina zhoršuje sociální problémy na už beztak zatížených velkých sídlištích. Nejhůře jsou na tom rodiny, které se stěhují z místa na místo. Nakonec je uvedeno, že marginalizace těchto osob se nakonec stává živnou půdou pro kriminalitu.

Počet balkánských migrantů se podle jiné zprávy Spolkové agentury práce proti loňskému roku zvětšil o 41 procent, jejich počet se dnes uvádí 306 tisíc a počet těch, kteří žijí ze sociálních dávek, se přitom zvýšil až o 72 procent. Podíl na tom má zvýšení počtu nezaměstnaných Rumunů a Bulharů v Německu o 46 procent.

Nová zpráva:

Dnes z Bavorska do Kosova bylo letecky deportováno 55 kosovských Albánců, kteří  v Německu žádali o azyl. Do Kosova bylo z Německa od února letošního roku vráceno celkem 1 265 osob.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Úroky dolů, a koruna drží

13:04 Zbyněk Fiala: Úroky dolů, a koruna drží

Snižování základní úrokové sazby na 5,25 procenta nás sice drží daleko od cílových 2 – 3 procent, al…