Mirko Raduševič: Už skoro nikdo médiím nevěří - Rusko | ParlamentniListy.cz

Navíc si Rusové, podle zprávy VCION, myslí o svých novinářích, že jsou zkorumpovaní.

Sedmnáct procent Rusů odpovědělo, že médiím nevěří a 29 procent spíše jim nevěří. Výzkum ukázal, že důvěra v média má vzestupnou tendenci a v loňském roce dosáhla své nejnižší úrovně 2,59 bodů z pětistupňové hodnotící stupnice. V roce 2010 bylo průměrné skóre ratingu 2,95 a v roce 2014 – 3,03. Nicméně průzkum ukázal, že médiím stále ještě věří 46 procent dotázaných. Co se týče zmíněné korupce, 52 procent dotázaných podezřívá novináře z toho, že jsou zapojení do korupčního chování a 31 procent dotázaných si je naprosto jisto, že novináři úplatky berou.

K výzkumu důvěry médií v Rusku se odhodlala další společnost Rosindex spadající pod skupinu Ipson Comcon, která shodně s výše uvedeným také konstatuje pád důvěry médií, a to dokonce o sedm procent v prvním pololetí roku 2015. Pokles se však podle tohoto průzkumu týká televize, neboť naopak u tisku a internetu důvěryhodnost rostla. V druhé polovině roku 2015 začala klesat i v tomto odvětví žurnalistiky.

Pozn. Na této skutečnosti je zajímavé, že shodně s americkými médii výzkumy zaznamenávají větší pokles důvěry u televizního vysílání VIZ.

Rosindex u svého šetření upozorňuje na skutečnost, že s poklesem důvěry v média v druhé polovině roku 2015 dochází rovněž ke změně preferencí výběru témat a je zaznamenán pokles sledování politiky a zvyšuje se sledování financí. Důležitá je však informace uvedená ve zprávě Rosindexu , že „od roku 2001 nebyla pozorována tak nízká úroveň důvěry v média, a to přitom je pokles zjištěn u všech sledovaných věkových kategorií.“ Výzkum konstatuje větší důvěru v informace na internetu než v klasických médích. Jiná zpráva Rosindexu podrobněji informuje o tendenci přechodu Rusů především čtenářů od tisku k internetu.

Pro srovnání s jinými zahraničními výzkumy médií a pro analýzu je důležitý průzkum týkající se postavení novináře vzhledem k jiným profesním skupinám. Výzkum VCION z roku 2015 ukazuje na ne příliš lichotivé postavení novinářů, kteří začínají poslední třetinu nepopulárních postů, kde se nachází společně s politiky, řemeslníky, úředníky a policií.

Srovnání ztráty důvěry se zahraničními médii

Srovnání se zahraničím existuje v podobě sociologického šetření opět od společnosti VCION, ale také se k tomuto tématu vyjadřují přímo sami ruští novináři.
Většina respondentů (57%) se domnívají, že ruská média objektivně pokývají domácí události a naopak 29 procent Rusů si myslí, že televize a noviny nepodávají pravdivé informace. Dále 25 procent dotázaných zastává názor, že média neuvádí všechny informace, ale podávají je pouze selektivně. Takto tento fakt reprodukují data výzkumu VCION Parlamentní noviny (pochopitelně ruské, které jsou médiem ruské Dumy viz).

Na druhé straně však podle výzkumu je zajímavá skutečnost, že Rusové více věří svým médiím, než zahraničním a tento faktor mnohonásobně až sedminásobně narostl proti minulosti. Zatímco v roce 2007 nevěřilo zahraničním médiím sedm procent Rusů, tak v roce 2015 je to již celá polovina dotázaných – 50 procent.

Výzkumníci VCION k tomuto srovnání konstatují: „Podle získaných informací důvěryhodnost centrálních ruských médií zůstává na vysoké úrovni, zatímco důvěra v zahraniční média klesá.“

Novinářský pohled

Nelze očekávat od opozičních ruských serverů, že si budou brát servítky s hodnocením ztráty důvěry ruských médií. V tom smyslu proběhl rozhovor na severu Colta.ru s několika zahraničními novináři pracujícími v Rusku a ruské novináře zastupovala Natalija Zotová z Nové Gazety (opoziční periodikum vychází třikrát týdně, jeden ze zakladatelů a spoluvlastníků je bývalý a jediný prezident SSSR Michail Gorbačov) a zajímavé je přečíst si jejich hodnotící názory.

Zmíněná novinářka Zotová v úvodu uvádí, že zlatá léta žurnalistiky v Rusku byla v dobách perestrojky a na začátku 90. let a pak podle ní důvěryhodnost a význam sdělovacích prostředků je na ústupu. Dále se podivuje nad tím, že v Rusku zůstává stále, na rozdíl od Ukrajiny, poměrně vysoká důvěra v média. Zejména poukazuje na televizi a diví se, „že ta propaganda nikoho neodradí“.

Podle německého novináře Christiana Esche z deníku Berliner Zeitung, dopisovatele z Ruska je na rozdíl od německé veřejnosti ruský občan více konspirativní a z tohoto úhlu vidí svět i jak jej reprodukují média. Důvod vidí v rozšířené korupci, kde pravda je často „převlečená“. Korupce je totiž ve skutečnosti spiknutím. Vzniká konspirativní pohled na svět, jestliže je rozdíl mezi tím v co věřím a tím, co podávají média. „Není to tím, že novináři dělají chyby nebo myslí jinak, ale je jim to nařízeno shora,“ tvrdí Christian Esch. Připouští, že v současném Rusku existuje diferenciace, do jaké míry se kdo podílí na žití ve lži. Ptal se Rusů, zda jsou ruská vojska na Ukrajině. „Všichni svým způsobem vnímají, že tam jsou, ale nechtějí o tom mluvit,“ říká Esch a dodává: „Nejedná se o propagandu shora, ale všichni se této lži účastní.“

Svůj názor uvedl rovněž Alexandr Baunov, šéfredaktor serveru Carnegie.ru, který tvrdí, že ruský intelektuál se podivuje nad tím, že západní intelektuálové nevěří svým médiím. Vysvětluje to tím, že Rusové žijí v autoritativním státě a veškeré problém médií pramení z autoritativní povahy moci. „Setkávám se s tím, že Italové nebo Španělé čtou zprávy agentury RIA Novosti a rádi se dívají na Russia Today. Ta média, když jde o problém, vyjadřují jeden společný názor a oni pak říkají, že až tak jednoduché to zase není. V Rusku bychom chtěli různorodost názorů, ale kde ji vzít“ říká Baunov. Navíc podává jakousi definici současného stavu v Rusku a médií: „U nás neexistuje politický boj a média jsou rozdělená na ta, která píší po pravdě a propagandistická. Není to záležitost vlastnictví médií, že by vlastník umožnil větší svobodu psaní a těmto médiím by se dalo více důvěřovat. Ve chvíli, kdy se do Ruska vrátí politická debata, vrátí se situace z devadesátých let, tak se to projeví ve všech sférách…“

Politický pohled

Na již uváděném serveru Parlamentní noviny si pod titulkem „Novináři již zapomněli, jak se vede informační válka“ stěžuje poslanec Andrej Tumanov, dříve novinář, nyní místopředseda výboru Dumy pro informační politiku a komunikační technologii. Má novinářům za zlé, že důvěra v média poklesla za jediný rok o deset procent a stále se postupně snižuje. Jako důvod uvádí snížení profesionální úrovně a gramotnosti novinářů a druhým důvodem je (ne)umění vést informační válku. Dále uvádí nám dobře známá fakta: „Vidíme, že top zprávy podle automatického indexování serveru yandex.ru se zaměřují na objektivní skutečnost a spíše je to vyjádření touhy novinářů dostat se do top hodnocení.“ K tomu dodává, že úkolem médií je efektivně pracovat pro společnost a stát by měl pomáhat tradičním médiím, pod kterými chápe rozhlas, televizi a noviny.

Neutrální kanál

Článek na severu Parlamentních novin podává rovněž názor politologa Sergeje Gorina, který zastává názor, že většinu Rusů nezajímají provládní média, neboť píší o tom, co není jejich problém. To má za následek, že se tito lidé obrací k opozičním médiím, které pro změnu v popisu situace přehánějí. „Svoboda tisku s námi tropí žerty v tom smyslu, že už nevíme, čemu máme věřit a lidé si nakonec notují na sociálních sítích,“ konstatuje ruský politolog.

Je zde ještě jeden pohled od právničky společnosti Gazprom-media Marii Kokorinové, která tvrdí, že vzhledem k tomu, že ruská média jsou řízená různými mocenskými silami, tak Rusové vyhledávají alternativní zdroje v západních médiích a nazvala to „neutrálním kanálem“.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.