Mirko Raduševič: Západobalkánské zápisky - Jednání mezi Bělehradem a Prištinou spějí k závěru?

27.08.2018 20:38 | Zprávy

Jedno okrajové téma. Bosenský distrikt Brčko s velikostí kolem 490 km čtverečních, asi jako rozloha Prahy, s počtem kolem 93 tisíc obyvatel se skládá ze tří národností bosenské, chorvatské a srbské. Žili si zde dobře, dokud distrikt, který patřil k těm bohatším v Bosně, díky privatizaci nezchudnul.

Mirko Raduševič: Západobalkánské zápisky - Jednání mezi Bělehradem a Prištinou spějí k závěru?
Foto: Wikipedia, uživatel Perconte
Popisek: Balkán

Sice se zde žije špatně pro velkou nezaměstnanost, ale po stránce nacionální dobře, neboť se národy snáší, vznikají smíšená manželství. Je to jako bývalá Jugoslávie v malém.

K tomuto okrajovému tématu se na závěr vrátíme s tím, že až tak okrajové není.

Pes neštěká kvůli vesnici

Už i český mainstream, aspoň ČT, zaregistrovala, že se děje něco důležitého v otázce urovnání vztahů mezi Srbskem a Kosovem a víceméně reprodukovala agenturní zprávy, které urychlily svůj proud informací podávající souhrn stanovisek jednotlivých politiků velmocí. Zdá se, jakoby byl z Bruselu dán povel médiím: a teď do toho. Vysvětlení je jednoduché představitelům EU končí mandát nejen Evropské komise a mnozí dávají najevo, že vzhledem k náladě voličstva v EU nemusí ve vrcholové politice setrvat a bude se o nich mluvit, jako o těch, kteří Evropu spíše za pět let mandátu (týká se to především předsedy EK Jean - Claude Junckera a představitelky pro zahraničí a bezpečnost Federiky Mogherinové) pohřbili, než by jí svými rozhodnutími pomohli k lepšímu vývoji. Jejich zoufalé kroky na poslední chvíli odkrývají, že spíše jednají pro svoji slávu a ego. Srbské přísloví říká, že pes neštěká, aby ochránil vesnici, ale kvůli svému vlastnímu strachu.

Nejlepší na tom je, že Brusel sice vede několik let rozhovory s představiteli Srbska a Kosova, ale zatím bezúspěšně. Teprve v tomto roce dochází k jakýmsi závěrům v jednání. Problém je, že v každém případě musí jít o kompromisní řešení, má-li dohoda vydržet a nevyvolávat další konflikt. I přes určitý odpor jednacích stran dochází k možnému řešení, že se mluví o rozdělení Kosova na sever a jih a přenechání některých území na jihu Srbska s převážně albánským obyvatelstvem. Přitom toto řešení bylo celou dobu oběma stranami, jejími politiky popíráno. Zřejmě proto, že obyvatelstvo se muselo na nelehký výsledek připravit a politici, jak Vučić tak Taći se v tomto také vehementně činili. Nemají to lehké, neboť se na domácím poli musí vyrovnat s opozicí, která je proti jakékoli změně hranic.

Obava Evropy

Zatímco Kosovo a Srbsko se zdá již mají řešení sporu na dosah, EU a její představitelé vůbec nejsou jednotní. Písek do jednací mašinerie vnáší zejména Německo a Británie. Angela Merkelová mnohokrát oznámila, že o dělení Kosova a výměně území nechce vůbec slyšet: „Podmínka územní integrity zemí Západního Balkánu byla pevně zakotvena a je nezměnitelná. Musíme to pokaždé opakovat, neboť se stále objevují nové a nové tendence jednat o změně hranic a to nesmíme připustit.“

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Jan Berki, Ph.D. byl položen dotaz

peníze pro obce

Jsem pro, aby o více věcech mohli rozhodovat obce. Podle mě si vedou téměř vždy líp než stát. Ale dáte těm obcím také více peněz, třeba na to aby mohli financovat provoz škol? Protože, když ne, kde na to mají brát, co když nebudou mít kde a se školstvím to půjde ještě více z kopce než do teď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Čtyřicet let Schengenu - zisky a ztráty

15:57 Ivo Strejček: Čtyřicet let Schengenu - zisky a ztráty

Úterní komentář Ivo Strejčka