Mirko Raduševič: Západobalkánské zápisky - Jednání mezi Bělehradem a Prištinou spějí k závěru?

27.08.2018 20:38 | Zprávy
autor: PV

Jedno okrajové téma. Bosenský distrikt Brčko s velikostí kolem 490 km čtverečních, asi jako rozloha Prahy, s počtem kolem 93 tisíc obyvatel se skládá ze tří národností bosenské, chorvatské a srbské. Žili si zde dobře, dokud distrikt, který patřil k těm bohatším v Bosně, díky privatizaci nezchudnul.

Mirko Raduševič: Západobalkánské zápisky - Jednání mezi Bělehradem a Prištinou spějí k závěru?
Foto: Wikipedia, uživatel Perconte
Popisek: Balkán

Sice se zde žije špatně pro velkou nezaměstnanost, ale po stránce nacionální dobře, neboť se národy snáší, vznikají smíšená manželství. Je to jako bývalá Jugoslávie v malém.

K tomuto okrajovému tématu se na závěr vrátíme s tím, že až tak okrajové není.

Pes neštěká kvůli vesnici

Už i český mainstream, aspoň ČT, zaregistrovala, že se děje něco důležitého v otázce urovnání vztahů mezi Srbskem a Kosovem a víceméně reprodukovala agenturní zprávy, které urychlily svůj proud informací podávající souhrn stanovisek jednotlivých politiků velmocí. Zdá se, jakoby byl z Bruselu dán povel médiím: a teď do toho. Vysvětlení je jednoduché představitelům EU končí mandát nejen Evropské komise a mnozí dávají najevo, že vzhledem k náladě voličstva v EU nemusí ve vrcholové politice setrvat a bude se o nich mluvit, jako o těch, kteří Evropu spíše za pět let mandátu (týká se to především předsedy EK Jean - Claude Junckera a představitelky pro zahraničí a bezpečnost Federiky Mogherinové) pohřbili, než by jí svými rozhodnutími pomohli k lepšímu vývoji. Jejich zoufalé kroky na poslední chvíli odkrývají, že spíše jednají pro svoji slávu a ego. Srbské přísloví říká, že pes neštěká, aby ochránil vesnici, ale kvůli svému vlastnímu strachu.

Nejlepší na tom je, že Brusel sice vede několik let rozhovory s představiteli Srbska a Kosova, ale zatím bezúspěšně. Teprve v tomto roce dochází k jakýmsi závěrům v jednání. Problém je, že v každém případě musí jít o kompromisní řešení, má-li dohoda vydržet a nevyvolávat další konflikt. I přes určitý odpor jednacích stran dochází k možnému řešení, že se mluví o rozdělení Kosova na sever a jih a přenechání některých území na jihu Srbska s převážně albánským obyvatelstvem. Přitom toto řešení bylo celou dobu oběma stranami, jejími politiky popíráno. Zřejmě proto, že obyvatelstvo se muselo na nelehký výsledek připravit a politici, jak Vučić tak Taći se v tomto také vehementně činili. Nemají to lehké, neboť se na domácím poli musí vyrovnat s opozicí, která je proti jakékoli změně hranic.

Obava Evropy

Zatímco Kosovo a Srbsko se zdá již mají řešení sporu na dosah, EU a její představitelé vůbec nejsou jednotní. Písek do jednací mašinerie vnáší zejména Německo a Británie. Angela Merkelová mnohokrát oznámila, že o dělení Kosova a výměně území nechce vůbec slyšet: „Podmínka územní integrity zemí Západního Balkánu byla pevně zakotvena a je nezměnitelná. Musíme to pokaždé opakovat, neboť se stále objevují nové a nové tendence jednat o změně hranic a to nesmíme připustit.“

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Filip Turek byl položen dotaz

Proč by jako ústavní soud neměl existovat?

A má podle vás existovat vůbec ústava a být respektována? A co rovnou zrušit všechny soudy? Já nevím, ale vaše reakce na rozhodnutí, ke kterému mám také výhrady, mi přijde úplně zcestná a absurdní. Žijeme snad v právním státě a v něm podle mě mají soudy i ústavní soud své místo. Mimochodem jak to vl...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: O co jde prezidentu zbrojařů ve skutečnosti?

16:49 Jiří Paroubek: O co jde prezidentu zbrojařů ve skutečnosti?

No, určitě mu nejde o veřejné blaho. Ačkoliv, jak se to vezme.