Minulost vazeb Clintonů a Kosova
Clintonova nadace v roce 2011 dobře věděla, že Hashim Thaçi jako vůdce Kosovské osvobozenecké armády byl koncem devadesátých let zapojen do systému obchodování s lidskými orgány. Můžeme o tom číst ve zprávě Evropské komise (viz) a západní média o tom tehdy běžně psala (viz). Zpráva mluví (např. bod 4) o tom, že než mezinárodní orgány převzaly kontrolu nad teritoriem, docházelo k odebírání orgánů srbským zajatcům. Toleranci vůči zdejšímu dění zpráva vysvětluje v bodě 10, kdy uvádí: „Mezinárodní organizace uplatňovaly za každou cenu pragmatický politický přístup, aby zde zajistily aspoň krátkodobě stabilitu, a to na úkor porušování principů spravedlnosti.“ Ale nejen to. Vědělo se, že Thaçi se zabývá kriminální činností – konkrétně obchodem s heroinem, o čemž věděla americká FBI i jiné výzvědné služby (britský deník The Guardian má tyto materiály k dispozici).

Nadace Clintonů byla a dodnes je zjevně vedena jakýmisi pragmatickými potřebami, neboť v  roce 2011 byl vůdce Kosovské osvobozenecké armády Hashim Thaçi pozván na výroční zasedání nadace.
Jistě to nebylo samo sebou a vzájemný vztah Clintonů s Thaçim je velmi pevný. Například jedna z hlavních ulic Prištiny nese Clintonovo jméno a na rohu této hlavní třídy se hrdě pne tři metry vysoká socha Billa Clintona, navíc kýčovitě zbarvená zlatým nástřikem. Existuje i butik Hillary viz FB.

Vztah Clintonů ke Kosovu je stejně jako u dalších amerických a západních jednotlivců a organizací dán „zvláštními“ vazbami. Vzpomeňme na Albrigtovou a generála Clarka, kteří nakupovali v Kosovu různé firmy, o čemž píše deník The New York Times v článku s příznačným titulkem „Tlačenice u dveří kosovského byznysu? Návrat amerických hrdinů“. Vztah Západu ke Kosovu popisuje ve své knize „State-building in Kosovo: Democracy, Corruption and the EU in the Balkans“ bývalý italský člen mise Eulex Andrea Lorenzo Capusella. Dochází k závěru, že „násilníkům je přáno“. Píše: „Západ i přes svoji masivní vojenskou přítomnost nedokázal zavést mezinárodní kontrolu nad zločinem tím, aby KFOR (NATO) a UNMIK pověřil správou Kosova. Znamená to, že Západ neodzbrojil zločince, kteří se později stali vedoucími představiteli státu a budoucími partnery v jednání. To umožnilo ozbrojeným kosovským elitám permanentně vyhrožovat Západu vyvoláváním potenciální nestability. Výsledkem je, že násilí funguje a jsem o tom silně přesvědčen.“

Sebevražda a případ Haiti
Toto vše pro Nadaci Clintonových zřejmě nehraje roli. Bedlivý pozorovatel činnosti nadace se ani nepodiví, že nadace je často ve světě spojovaná s podivnými praktikami. Donald Trump během volební kampaně označil nadaci za „zločinecký podnik". Ve svých praktikách mají Clintonovi pomocníka, kterým je obchodník, lobbista John Podesta. Jde o člověka již z dob prezidenství Billa Clintona. Byl tehdy šéfem jeho poradců, později pracoval v prezidentské kanceláři Baracka Obamy a následně byl vedoucím volební kampaně Hillary Clintonové. Ve známost široké veřejnosti vešel, když došlo k prozrazení jeho e-mailů s Clintonovou. Možná, že by se i na toto zapomnělo, kdyby letos v červenci nedošlo na Floridě k sebevraždě bývalého haitského státního úředníka, ředitele agentury pro hospodářský rozvoj haitské vlády, Klause Eberweina. Prostřelil si hlavu kulkou, a to předtím, než měl stanout jako svědek před etickou a protikorupční komisí vyšetřující kauzu, kdy si Clintonova nadace přisvojila dary ze zemětřesení na Haiti od mezinárodních dárců. Podle Eberweinova svědectví pouhých 0,6 procenta darů od mezinárodních dárců šlo do rukou haitských organizací, dalších 9,6 procenta skončilo u haitské vlády a zbývajících 89,8 procent (5,4 miliardy dolarů) bylo nasměrováno na jiné než haitské organizace. Již loni během protestů před Nadací Clintonových Eberwein prohlásil: „Nadace Clintonových jsou zločinci, zloději a lháři. Je to hanba.“

Kosovo, Podesta a Clintonovi
Jde jen o jedno z podivných úmrtí vážících se k osobě Hillary Clintonové (např. další podezřelá sebevražda Vincence Fostera, kolegy a přítele Hillary viz). Není divu, že řada novinářů si dává do spojitosti Nadaci – Podestu, všechnu jejich aktivitu v USA a ve světě až dospěli také do Kosova. Zde zjistili, že je to Hashim Thaçi, bývalý vůdce Kosovské osvobozenecké armády, který je navíc podezřelý z pašování narkotik. Právě on oslovuje lobbistu Johna Podestu a podepisuje s ním smlouvu na 50 tisíc dolarů měsíčně za to, že bude lobbovat a pomáhat u americké vlády v zájmu Kosova (jedná se o společnost Podesta Group, kterou John Podesta později opouští a přenechává svému bratrovi). Přitom ještě v roce 1998 Clintonův zvláštní vyslanec v Kosovu Robert Gelbard varuje, že Kosovská osvobozenecká armáda je ve skutečnosti teroristickou skupinou, v roce 2010 o tomto píše The Guardian nebo dokonce v roce 2011 poradce nadace Amitabh Desai píše mail americkému ministerstvu zahraničí: „Je pravdou, že Thaçi je zapojen do obchodu s orgány a jaké z toho vyplývají závěry?“ To znamená, že Clintonova nadace musela být dobře informována.