V roce 2010 známý americký server Foreign Policy, z něj citujeme, píše o zemích jako jsou Bosna, Kambodža, Libérie a Somálsko, kde vládní struktury jsou ohrožené. Německý think tank SWP (German institute for international and security research) ve své studii přidává k těmto státům také Kongo a Kosovo. Nebo, existuje organizace, která se zabývá tzv. krizovým indexem zemí a můžeme se podívat na právě vytvořený pro rok 2017, kde vévodí Jižní Súdán a Somálsko, kterým rovněž hrozí rozpad.

Podíváme-li se na právní hledisko mezinárodní společenství – OSN nemá velké možnosti ovlivnit situaci a nemůže se stát jakýmsi správcem svrchovanosti států. Ostatně pohled na pojem svrchovanost se od konce druhé světové války značně změnil a neoficiálně se přiznává, že aspoň minimální suverenita je dnes závislá na ochotě nepřátelského státu. Článek. 2 odst. 7 Charty OSN uvádí, že organizace není podle Charty oprávněna zasahovat „v případech, které jsou v rámci vnitrostátní jurisdikce kteréhokoli státu", a to s výjimkou případů, kdy Rada bezpečnosti prosazuje svou vůli podle kapitoly VII (tak se např. uplatňovaly sankce proti Iráku, Libyi a Srbsku). Mezinárodní společenství proto nemůže do čistě vnitrostátních otázek zasáhnout, s výjimkou podpory rezolucí Rady bezpečnosti nebo se souhlasem dotčeného státu. OSN je schopná zaručit aspoň určitou suverenitu jen pomocí svého poručnictví.

Zanikne Bosna a Hercegovina?

Čerstvým případem pro řešení takové situace se stává Bosna a Hercegovina. Tak je to alespoň podle tvrzení mladého bosenského novináře Tvrtka Milovic´e z bosenského serveru Dnevnik.ba, jehož je ředitelem. Novinář byl pozván do Bělehradu, kde vystoupil v Institutu evropských studií s přednáškou o vztahu Srbů a Chorvatů v Bosně a jeho názory přenášejí jak média bývalé Jugoslávie, tak i ruská agentury Sputnik.

Obecně je známo, že Srbové a Chorvaté se mezi sebou moc nemusí a jsou tomu svědky různé místní konflikty. Ale podle Tvrtka Milovic´e není tomu tak na bosenském území. Vztahy chorvatského s srbského lídra Dragana Čovic´e i Milorada Dodika jsou více než vřelé. Místní situace se vyvíjí v tom smyslu, že se uvažuje o zkolabování státu a prohlášení nezávislosti dosud v rámci Bosny existující Republiky Srbské.

Chorvatský novinář to vysvětluje následovně: „Základní byrokratický systém Bosny a Hercegoviny není funkční, není právně ukotvený a skoro padesát procent obyvatel státu nedůvěřuje. Jako stát je Bosna velice slabá a není vyloučeno, že přestane existovat, a v tom případě si může zde vytvořit svůj stát kdokoli, a to nejen Srbové. Znamená to, že existuje celá řada možností a má-li k něčemu takovému dojít, mají šanci rovněž Chorvaté. Moje tvrzení se zakládá na tom, že se zdá téměř nemožné, aby byl vytvořen konsenzus a racionální domluva o tom, v jakém státě bychom zde v Bosně chtěli žít.“

To je názor Tvrtka Milovic´e ze serveru Dnevnik.ba a k tomu dodává, že současná situace nenahrává pro vznik chorvatského státu na území Bosny., což vysvětluje: „Takováto entita je pouze výsledkem touhy žijících zde Chorvatů po rovnoprávnosti. Bosenský stát má dvě entity a přitom tři konstitutivní národy. Existuje zde však národ bez své entity, který nemá svoji organizační strukturu, kterou by mohl řídit a to je důvod pro vznik třetí entity. To by podle zdejších Chorvatů bylo vyjádřením spravedlnosti. Současné uspořádání politických i vojenských sil je však takové, že Chorvaté z toho vypadávají a ani není právní způsob, jak by se toho mohli domoct. Chorvaté jsou navíc v nebezpečné situaci, že mohou být zcela ze strany Bosňanů vymazáni. Přeloženo, to znamená, že spíše bojují o holou existenci, než aby mohli rozhodovat o své politickém zakotvení. Zmíněná třetí entita tak zůstává jen pouhou ideou a snem o spravedlnosti pro případ, že dojde geopolitickým změnám.“

K tomu chorvatský novinář dodává, že Chorvaté se budou snažit využít každé příležitosti, aby vznikl jejich bosenský stát, ale pesimisticky uvádí, že spíše dřív dojde k totálnímu rozpadu Bosny a Hercegoviny.