V roce 2010 známý americký server Foreign Policy, z něj citujeme, píše o zemích jako jsou Bosna, Kambodža, Libérie a Somálsko, kde vládní struktury jsou ohrožené. Německý think tank SWP (German institute for international and security research) ve své studii přidává k těmto státům také Kongo a Kosovo. Nebo, existuje organizace, která se zabývá tzv. krizovým indexem zemí a můžeme se podívat na právě vytvořený pro rok 2017, kde vévodí Jižní Súdán a Somálsko, kterým rovněž hrozí rozpad.
Podíváme-li se na právní hledisko mezinárodní společenství – OSN nemá velké možnosti ovlivnit situaci a nemůže se stát jakýmsi správcem svrchovanosti států. Ostatně pohled na pojem svrchovanost se od konce druhé světové války značně změnil a neoficiálně se přiznává, že aspoň minimální suverenita je dnes závislá na ochotě nepřátelského státu. Článek. 2 odst. 7 Charty OSN uvádí, že organizace není podle Charty oprávněna zasahovat „v případech, které jsou v rámci vnitrostátní jurisdikce kteréhokoli státu", a to s výjimkou případů, kdy Rada bezpečnosti prosazuje svou vůli podle kapitoly VII (tak se např. uplatňovaly sankce proti Iráku, Libyi a Srbsku). Mezinárodní společenství proto nemůže do čistě vnitrostátních otázek zasáhnout, s výjimkou podpory rezolucí Rady bezpečnosti nebo se souhlasem dotčeného státu. OSN je schopná zaručit aspoň určitou suverenitu jen pomocí svého poručnictví.
Zanikne Bosna a Hercegovina?
Čerstvým případem pro řešení takové situace se stává Bosna a Hercegovina. Tak je to alespoň podle tvrzení mladého bosenského novináře Tvrtka Milovic´e z bosenského serveru Dnevnik.ba, jehož je ředitelem. Novinář byl pozván do Bělehradu, kde vystoupil v Institutu evropských studií s přednáškou o vztahu Srbů a Chorvatů v Bosně a jeho názory přenášejí jak média bývalé Jugoslávie, tak i ruská agentury Sputnik.
Obecně je známo, že Srbové a Chorvaté se mezi sebou moc nemusí a jsou tomu svědky různé místní konflikty. Ale podle Tvrtka Milovic´e není tomu tak na bosenském území. Vztahy chorvatského s srbského lídra Dragana Čovic´e i Milorada Dodika jsou více než vřelé. Místní situace se vyvíjí v tom smyslu, že se uvažuje o zkolabování státu a prohlášení nezávislosti dosud v rámci Bosny existující Republiky Srbské.
Chorvatský novinář to vysvětluje následovně: „Základní byrokratický systém Bosny a Hercegoviny není funkční, není právně ukotvený a skoro padesát procent obyvatel státu nedůvěřuje. Jako stát je Bosna velice slabá a není vyloučeno, že přestane existovat, a v tom případě si může zde vytvořit svůj stát kdokoli, a to nejen Srbové. Znamená to, že existuje celá řada možností a má-li k něčemu takovému dojít, mají šanci rovněž Chorvaté. Moje tvrzení se zakládá na tom, že se zdá téměř nemožné, aby byl vytvořen konsenzus a racionální domluva o tom, v jakém státě bychom zde v Bosně chtěli žít.“
To je názor Tvrtka Milovic´e ze serveru Dnevnik.ba a k tomu dodává, že současná situace nenahrává pro vznik chorvatského státu na území Bosny., což vysvětluje: „Takováto entita je pouze výsledkem touhy žijících zde Chorvatů po rovnoprávnosti. Bosenský stát má dvě entity a přitom tři konstitutivní národy. Existuje zde však národ bez své entity, který nemá svoji organizační strukturu, kterou by mohl řídit a to je důvod pro vznik třetí entity. To by podle zdejších Chorvatů bylo vyjádřením spravedlnosti. Současné uspořádání politických i vojenských sil je však takové, že Chorvaté z toho vypadávají a ani není právní způsob, jak by se toho mohli domoct. Chorvaté jsou navíc v nebezpečné situaci, že mohou být zcela ze strany Bosňanů vymazáni. Přeloženo, to znamená, že spíše bojují o holou existenci, než aby mohli rozhodovat o své politickém zakotvení. Zmíněná třetí entita tak zůstává jen pouhou ideou a snem o spravedlnosti pro případ, že dojde geopolitickým změnám.“
K tomu chorvatský novinář dodává, že Chorvaté se budou snažit využít každé příležitosti, aby vznikl jejich bosenský stát, ale pesimisticky uvádí, že spíše dřív dojde k totálnímu rozpadu Bosny a Hercegoviny.
A Kosovo?
Uznání Kosova zůstává stále velkou neznámou. Aby byl tento jihosrbský region uznán jako stát je především zájmem USA. Ty vyslali na jednání do Srbska svého emisara výkonného ředitele pro Evropu a euroasijské záležitosti Hoyta Yee. Jeho chování, aspoň podle zdejších médií, vyvolalo zděšení a bylo nazváno nediplomatickým. Bez obalu řekl nejvyšším srbským představitelům, že nemohou sedět na dvou židlích a musí se rozhodnout mezi Západem a spoluprací s Ruskem. Dal jednoznačně najevo, jak se mají rozhodnout, když uvedl, že USA hodně do Srbska investovali a nyní čekají vděk.
První bodem jednání byla ruské humanitární centrum v Niši (fotografie nahoře) určené pro případ živelných katastrof. O tomto centru jsme již psali (Balkánská stabilokracie), že se nachází blízko k jedné z největší amerických vojenských základen v Evropě Camp Bondsteel umístěné v Kosovu. Druhým bodem jednání bylo Kosovo, a to právě včera. Hoyt Yee měl srbskému prezidentu Vučićovi říci: „Nesmíte zasahovat do teritoriální integrity Kosova.“ Srbský prezident měl odpovědět: „Zato USA mohly před devíti lety zasahovat do integrity Srbska.“
Yee následně reagoval: „Super, že jsi to uvedl. Jen jsem ti tlumočil stanovisko USA a je na tobě, zda se podle něj budeš řídit či nikoli. Pochopitelně, že je ti známo, jaké budou následky.“
Ať si tito dva politici tikali nebo je to mediální obrat, je vedlejší. Naprosto je zřejmé, že tentokrát v Bělehradě představitel USA nejednal v rukavičkách a lze se spekulovat, zda se jednalo skutečně o poslední americké varování, po kterém bude následovat především obstrukce nikoli z USA ale ze strany EU. Vyplývá to z prohlášení Hoyta Yee o několik dní dříve: „Země, které se chtějí stát členy EU, se musí jasně rozhodnout. Nemůžete sedět na dvou židlích, a to zejména když jsou tak daleko od sebe.“ To pronesl americký představitel během ekonomického fóra, které se shodou okolností v Bělehradě konalo. Zvláštní je, že vzápětí měl jednání s prezidentem Vučićem, ze kterého však nevyšla žádná zpráva a v utajení zůstává, o čem jednali. Teprve obsah včerejší schůzky vešel ve známost. Údajně má srbský prezident až za několik dní vydat prohlášení na „nediplomatické prohlášení Yee“, jak jej sám Vučić označil.
Srbsko má u USA velké vroubky, nejde jen o zmíněnou ruskou základnu v Niši, je to rovněž nová dodávka šesti Migů-29 a potenciální pomoc srbských ženistů v rámci ruské operace v Sýrii. Na toto USA reagovaly: "Investovali jsme na výcvik vašich ženistů 20 milionů dolarů, ale z účelem, že budou tito vojáci pouzžíváni v rámci OSN a EU."
Na toto reagoval srbský ministr obrany Aleksandar Vulin: „Nevím jaké stanovisko a odpověď zvolí náš prezident, ale věřím, že jako dosud se dokázal poprat s nátlaky, které na nás byly činěny, dokáže to i nyní. Za sebe mohu prohlásit, že vyjádření pana Yee není vyjádřením přátelství a člověka, který by si vážil Srbska a jeho politiky, která má právo se rozhodnout podle vlastního uvážení.“
Ještě ostřeji vystoupil srbský mnistr zahraničí Ivica Dačić, který na adresu amerického diplomata uvedl, že "plácá hlouposti" a "States department se vzhlíží v Hvězdných válkách a ve sci-fi". Navíc dodal: "Vůbec se nezajímáme o cizí židle a máme jen jednu a tou je Srbsko."
Pochopitelně, že vše je pečlivě sledováno z Ruska. Včerejší server Kommersant uvádí reakci ruského ministerstva zahraničí: "Chceme upozornit, že USA nejsou členskou zemí Evropské uni a zřejmě jim ani nedochází, že řada členských zemí EU ve velkém měřítku a úspěšně spolupracuje s Ruskem na základě vzájemně výhodnosti. Nikdo by neměl zasahovat do srbských záležitostí a měl by být dodržován stejný přístup na podkladě národních zájmů." K tomu podle Kommersantu ruské ministerstvo dodává, že USA by neměly ostatním zemím předepisovat nepřátelské ideologické stereotypy, které podkopávají základy mezinárodní stability a spolupráce v oblasti Balkánu a v Evropě jako celku.
Mirko Raduševič
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
