Naposledy tuto neděli na Primě se nový český prezident Miloš Zeman prohlásil za eurofederalistu. Kromě toho taky říká, že není zastáncem vytváření evropského státu, likvidujícího demokratickou státnost členských zemí Evropské unie. Problém je v tom, že pojem federalismu má v dějinách dosavadního způsobu evropské integrace právě ten význam, který prezident nepřijímá. Podle eurofederalistické doktríny by svrchované evropské státy jako údajná příčina evropských válek měly zmizet ve prospěch EU jako velestátu. Po nedávné výzvě Davida Camerona k demokratizačním reformám EU vyfutrované možností odchodu Velké Británie z EU po britském referendu do roku 2017, je eurofederalismus nemožný. Na britské straně je Nizozemí, Dánsko, a dosud byla i Česká republika. Tedy žádná špatná společnost bez budoucnosti.

Významné síly v krizí osudově zmítané Evropské unii se však o postátnění Evropy zasazují nejen od jejího právního vzniku Maastrichtskou smlouvou z roku 1992. Nerealistická eurofederalistická myšlenka stála u zrodu tohoto typu evropské integrace z padesátých let jako výslovně uvedený konečný cíl a dodnes tvoří jeho hlavní ideologicko-politický proud.

Jeho neodmyslitelnou součástí je projekt, za nějž se nejen po zvolení prezidentem ČR a znovu po své inauguraci právě na Primě postavil Miloš Zeman: armáda EU. Tentokrát jej, jak řekl po prezidentských volbách, chápe jako evropský pilíř NATO. Nic ale nemůže být vzdálenější realitě.