Děsivá spousta lidí už ani nevnímá skutečný význam některých slov či slovních spojení, a to i navzdory tomu, že si jejich původní definici lze snadno vyhledat. Takže snaha nazývat věci pravými jmény je práce Sysifovská, mnohdy lehce nebezpečná a ještě ke všemu je to také bitva s hloupostí, a tu jak známo nelze vyhrát. Ale nesmí se přestat bojovat.

Udělal jsem si proto malý výkladový slovníček, abych se dokázal alespoň trochu zorientovat v mediálních slovních průjmech a časem z toho úplně nezblbnul. Zahrnuje výrazy nadměrně užívané a zneužívané nejspíš především z lenosti přemýšlet o jejich pravém významu. Soustavnou a důkladnou deformací tak prošel například „rasista“, „xenofob“, „islamofob“, „homofob“ (-fobové to vůbec mají těžké), „pravicový extremista“, „silniční pirát“ či „kontroverzní podnikatel“. A právě na tato slova a slovní spojení se dnes podíváme.

Rasista: člověk, jenž bydlí v nesprávné čtvrti dejme tomu Ústí nad Labem a nemá úplně nejlepší zkušenosti se spoluobčany, kteří – byť stejné rasy jako on – jsou rozeznatelní zejména podle určitých specifických vizuálních znaků a audiovizuálních projevů. Na rozdíl od multikulturně uvědomělého jedince v sobě tento typ rasisty zatím ještě nedokázal potlačit milióny let evoluce, které mu velí: potká-li tě nepříjemnost, zapamatuj si toho, kdo ti ji způsobil, a měj se na pozoru před každým, kdo vypadá nebo se chová podobně. Krom toho je za rasistu často označen rovněž člověk, který má obavy z šíření islámu (neptejte se mě, jak averze vůči náboženství souvisí s rasou, protože nemám ponětí). Viz též heslo „islamofob“. Zvláštní je, že dotyčný rasista zpravidla nemá nejmenší problém jít nakoupit do vietnamské večerky, aniž by si předtím přes hlavu přetáhl bílou kápi a namísto zaplacení vypálil prodavači na záda heslo „Čechy Čechům“.