Jiří Hanák napsal do sobotních LN do rubriky „Poslední slovo“ text s názvem „Fotbal a migrace“ a v něm následující slova: „Před lety Československo přijalo několik set řeckých uprchlíků. Zbědovaných, nemocných, zavšivených, primitivních. Republika se nezhroutila, uprchlíci se integrovali nebo se později vrátili domů.“
Jenže vše bylo poněkud jinak – viz následující text z internetových „Dějin v pohodě“:
Příchod Řeků do Československa je spojen s občanskou válkou v Řecku v letech 1946-1949. Boje začaly již v roce 1943, kdy se proti sobě postavila komunisty podporovaná levicová strana Národní osvobozenecká fronta s jednotkami ELAS a Národní republikánská řecká liga EDES, která byla podporována britskou vládou. Jednotky komunistů se pak uchýlily do severořeckých hor nedaleko Makedonie, kde vedly partyzánskou válku. Skupinu podporovala až do sovětsko-jugoslávské roztržky i Titova Jugoslávie.
V březnu 1948 rozhodla komunistická strana Řecka o evakuaci 24 až 25 tisíc dětí do spřátelených zemí – Rumunska, Bulharska, Maďarska, NDR, SSSR, Polska a Československa. Děti ve věku od několika měsíců do 14 let, putovaly z oblasti severozápadního Řecka přes Jugoslávii, Maďarsko do Mikulova. Evakuace souvisela s jejich bezpečností, ale umožnila, aby jejich matky mohly bojovat v jednotkách. Představitelé vedení dokonce uvažovali o tom, že starší děti v zahraničí vycvičí k bojům. Takový výcvikový tábor existoval krátce v Bratislavě, ale děti nikdy do Řecka bojovat neodešly. Po příchodu do Československa byly děti ubytovány v dětských domovech, které vznikly ve znárodněných zámcích (Šilheřovice) nebo v lázeňských domech (Kyselka v západních Čechách). Další ubytovny pro děti, případně učňovská střediska, byly zřízeny např. v Darkově, Frýdku-Místku, Hukvaldech, Mohelnici, Přerově. Poslední dětský domov pro řecké děti byl uzavřen v roce 1962. Zpočátku se o děti starala Česko-řecká společnost, ale brzy převzala dohled nad celou řeckou emigrací Komunistická strana Řecka v Československu. Vzdělání získávaly děti v českých školách, i když zpočátku výuku v dětských domovech vedli výhradně řečtí učitelé.
Původní představa, že půjde pouze o jednoroční pobyt dětí v těchto zemích, se rozplynula v létě 1949, kdy komunisté boje prohráli. Poté následovala vlna evakuace dospělých Řeků, kteří přicházeli za svými dětmi. Po příchodů dospělých rozhodla československá vláda, že Řekové budou umístěni do oblastí po odsunutých Němcích, především do horských oblastí na severní Moravě – Krnov, Jeseník, Zlaté Hory, Bruntál. Vzhledem k nedostatku pracovních sil se začali Řekové stěhovat i do Ostravy nebo Brna.
***
Čtenář glos V. T. mi napsal:
Zaujala mě věta bývalé ministryně práce a sociálních věcí s. Marksové: "Němcová a její lidé šikanovali zaměstnance. Ona a náměstek Blaško vyhrožovali skoro všem od náměstků po poslední referenty, zastrašovali je. Řada z nich raději odešla na nemocenskou a čekali, jak to dopadne a zda nastoupí někdo nový."
Bývalá ministryně práce a sociálních věcí tedy ví, že na nemocenskou odcházejí "pracovníci" ne proto, aby se léčili, ale proto, aby čekali.
Dodávám:
Co na to kontroloři zdravotních pojišťoven? Co na to novináři?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
