Na zahajovací výstavu při otevření výstavní síně Telegraph v Olomouci pronikli čtyři „aktivisté“ (tři dívenky a jeden hoch studující umělecké školy), aby po zahájení pronesli plamenný projev o tom, že „špinavý prachy za obraz neschováš“, neboť majitelem výstavní síně je exekutor.
Co z toho vyplývá?
O tom, které peníze jsou „čisté“ a které „špinavé“ nerozhoduje zákon, ale tito studenti.
Pokud se jim nelíbí stávající exekuční zákony, pak štěkají na nepravý strom, neboť by měli štěkat na zákonodárce.
Pokud by exekutorem nebyl majitel galerie a velký mecenáš moderního umění, ale nahradil ho někdo jiný, který by peníze kupříkladu utratil v cizině pro sebe a nepodporoval mladé umělce, též by demonstrovali?
Opravdu myslí vážně to, co hlásají v prohlášení po této akci?
Když jsme se hlásili na umělecké školy, bylo nám jasné, že kromě toho, že na konci obdržíme exoticky vypadající titul MgA., popřípadě BcA., dostaneme se také do nepříjemné pozice, kdy si budeme muset vybrat, komu zaprodáme své duše a obrazy. Nechceme být ve svém fungování odkázáni na peníze blahosklonných mecenášů, jejichž jednorázové investice nám trny z pat stejně na dlouho nevytrhnou. Možností, jak získat finanční zabezpečení jako umělec, nemáte mnoho. Alternativy přesto existují, je možné zažádat o různé granty ze státních zdrojů nebo umělecké rezidence. Trvalé řešení se nachází samozřejmě jinde – kde, to je na diskuzi, kterou by bylo dobré vést společně napříč uměleckou scénou a v rámci uměleckých institucí.
p. s.
„Špinavé“ chlebíčky a sklenku sektu si ovšem před svým vystoupením dali…

***