Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku, jakož i veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony, přímo použitelnými předpisy Evropských společenství nebo mezinárodními smlouvami, které jsou součástí našeho právního řádu. Pokud jde o plnění úkolů podle trestního řádu, je třeba tím rozumět plnění úkolů podle zákona číslo 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen trestní řád, ve znění změn, novel a doplňků), jehož účelem je upravit postup orgánů činných v trestním řízení tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni. Nutno dodat, že podle zákona jsou orgány činnými v trestním řízení jednak „policejní orgán“, dále „státní zástupce“ a „soud“.
Dále je citovaným zákonem stanoveno, že trestní řízení musí působit k upevňování zákonnosti, k předcházení a zamezování trestné činnosti, k výchově občanů v duchu důsledného zachovávání zákonů a pravidel občanského soužití i čestného plnění povinností ke státu a společnosti. Můžeme se však domnívat, že lze naplnit tuto dikci zákona, když vrcholní politici našeho státu naprosto nevhodně a zcela zjevně „z pozice moci“ komentují již jen pouhou žádost Policie České republiky o vydání poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k trestnímu stíhání způsobem, kterého jsme byli v několika posledních dnech svědky? Je vůbec možné, aby se předseda vlády České republiky, jako nejvyšší úředník tohoto státu, vyjadřoval o Policii České republiky jako o „partě plukovníků a podplukovníků, která nebude rozhodovat o obsazení české vlády“ a jeho současný ministr financí, který je již celá léta znám jako zavilý nepřítel takřka všech policistů v zemi, že: „….jsme svědky zcela bezprecedentního útoku na základy demokratického právního státu ze strany policejního vyšetřovatele…..“, apod? Oba tyto výroky, byť byly zcela jistě proneseny v silném rozrušení způsobeným tím, že si oba pánové, kteří zde již téměř dva roky slovně bojují proti korupci, a také „proti všem“ (rozuměj: proti všem slušným lidem této země, kteří celá léta pilně pracovali a nyní - v důchodu - tlučou bídu s nouzí či proti těm, kteří pracovat chtějí, ale práce, díky vytunelovaným podnikům pro ně již není), zřejmě uvědomili „co si to ta policie vůbec dovolila“, popř. „také by mohla příště sáhnout po mně“, jsou hodny takřka útoku na státní orgán s cílem ho zastrašit a odradit od dalších obdobných akcí. A to je v čele policie vámi dosazený policejní prezident, či ne, pánové? Tak mu snad musíte věřit?!?
Ještě nedávno jsme však mohli sledovat, s jakým potěšením vládních kruhů, byly komentovány trestní případy poslanců Bárty a Škárky, kteří byli v koalici občas neposlušní a zejména pak případ poslance a středočeského hejtmana Ratha, který jako vynikající rétor, takřka denně, uzemňoval některé tupé vládní politiky přesně mířenou kritikou a cíleně mařil jejich vysněné „preference“ a nesplněné ambice, čímž „ležel v žaludku“ mnohým. A bohužel, i některým spolustraníkům, kteří mu nikdy, co do intelektu, nebudou sahat ani po kotníky a proto se ho tak rychle zřekli, aniž vůbec mohli pochopit, o co jde. A když nyní policie, a nutno dodat, že zcela správně – podle hesla „padni komu padni“, sáhla i do vládních kruhů, je to snad nežádoucí? To se snad nesmí? Podle toho „humbuku“ kolem, je to skutečně do očí bijící, ale i zbytečné, neboť, vážení, orgány činné v trestním řízení postupují vždy v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v citovaném zákoně - z úřední povinnosti (ex offo) - a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. A garantuji vám, vážení pánové, že by si dnes nikdo nedovolil v tomto směru porušit zákon, neboť by to byl jeho naprostý konec. Činnost policejního orgánu pak ze zákona vždy dozoruje příslušný státní zástupce, který je podle zákona povinen stíhat všechny trestné činy o nichž se dozví, takže kdyby z předložených materiálů, byť jen částečně vyplývalo, že se o trestný čin nejedná, nikdy by nemohl připustit, aby se trestní řízení proti konkrétní – a navíc takto vysoce postavené osobě - vedlo.
Vzhledem však k tomu, že ke stíhání takto vysoce postavené osoby, kterou místopředsedkyně sněmovny Parlamentu České republiky je, podle našeho právního řádu (ustanovení § 11 odst. 1 písm. c/ zák. č. 141/1961 Sb.) je třeba souhlasu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, bylo by velmi vhodné, aby byl sněmovnou tento souhlas ke stíhání vydán (a u příslušného soudu se pak skutečná pravda ve věci ukázala), protože v opačném případě ulpí na této osobě doživotní stín pochybností ze strany veřejnosti a tato osoba bude v dalším politickém životě zcela diskvalifikována.
Závěrem je třeba uvést, že pravda v tomto konkrétním případě, zcela jistě vyjde najevo, a to ať bude paní místopředsedkyně vydána či nikoliv, neboť 658 milionů korun, o které byla údajně celá zakázka letadel CASA účelově předražena (ve srovnání s Portugalci, Finy i Poláky), není částkou nikterak malou, aby ani přihlouplý úředníček, bez jakéhokoliv posudku nepoznal, že je náš stát neskutečně okrádán a on je toho aktérem. A pokud mu to kdokoliv nařídil, nechť to po pravdě právě u soudu řekne. Důležité totiž bude právě zjištění, KDO TO VLASTNĚ NÁŠ STÁT SKUTEČNĚ OKRADL, Z JAKÝCH POHNUTEK a také KDE JSOU ONY MILIONY? Zda na účtu soukromém, stranickém či jinde. Tak přemýšlejte, vážení poslanci, protože občané, kteří si tady již 20 let, na vaše doporučení, utahují opasky a jak je vidět, zcela zbytečně, to vědět chtějí a neosočujte Policii České republiky, která již konečně, po letech, začala opět pracovat tak, jak si to přeje veřejnost.
Doc. JUDr. Miroslav NĚMEC, Ph.D.
Předseda Rady pro otázky vnitřní bezpečnosti státu a odborný mluvčí NS-LEV 21 pro oblast vnitřní bezpečnosti
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
