Politické, tím myslím objektivní podmínky světa, ale ani v jednotlivých zemích, nemají možnost se měnit tak snadno. Přiznejme za této situace jen jednu skutečnost. Volby prohrály jen současné „levicové“ strany. Ztratily hlavní nosné myšlenky, když ne ideové, tak odpovědnostní k předním problémům dnešního světa. Prostě „téma“ které před nimi stojí. Strany byly zbyrokratizovány svoji strukturou, ale i vnitřním životem, kde se vytratil prostor pro kritické myšlení jako podmínky pro hledání cest k řešení současných problémů. Tím přišly i o perspektivu a objektivní reakce na tento stav se zcela zákonitě odvrací a hledá se samovolná cesta formováním nových uskupení. Prozatím bez jednoznačného ukotvení. Jsme ale jen v přechodném období.

Již jsem se zmínil o složitém postavení tradičních ideologií a předsevzetí. Podívejme se proto na to, kde jsou nyní stálé objektivní hodnoty, jaké máme nyní nosné téma, na které společnost musí reagovat a jak je politologicky zařaditelné.

Předně je třeba si uvědomit, že žijeme v globalizovaném světě, není třeba ho věcně charakterizovat, ale pochopit konečně bychom ho již měli. Je to o „globální odpovědnosti“ a ta nemá alternativu. Dnes je to dokonce v existenčním zájmu lidské společnosti. Čí je to téma, individualistické pravice jednotlivců či specifických mocenských uskupení a firem? Není třeba pochybovat, ta odpověď je jednoznačná. Je to téma objektivních potřeb, ne hledání cest, ty jsou známé, ale její organizační zajištění. Nejedná se o malé zadání, ale podmínky jsou dávno stanoveny i když naráží na společensky neodpovědný individualismus.

Předně tento nejistý globalizovaný svět musí mít a žít v podmínkách míru a to není snadné zadání. Je to ale hlavní a podstatné téma levicových sil. Jaká je cesta? Není nová, již dobře jsme měli nakročeno. Naposledy v devadesátých letech, a uvědomujeme si tu, ne zcela marnou snahu, tento objektivní vývoj zastavit. Jak v transformaci postbipolárního světa, pochopitelně „východních“ zemí, tak i chápající reakci ostatních teritorií, zvláště USA a jejich odpovídající tendenci po celosvětovém řešení. Pro nechápavé je nutno připomenout zájem i této mocnosti o demilitarizaci a vytvoření pevných vazeb s Ruskou federalizací a bezprecedentním odzbrojováním. V dnešním, zmanipulovatelném světě, úkol až neskutečný. Nebylo tomu, jak uvádím, však vždy tak. Jsme vedeni k zapomínání. Zvažte nedávnou minulost a vzpomeňme na „řádění“ i naší „malé“ pravice, třeba kolem hradu s útoky proti tak nebezpečnému vývoji v USA (jsou to zrádci –hoši ústy Havla) s docela úspěšnou snahou po koordinaci svých teorií s ostatními post komunistickými státy.